Panická ataka: Příznaky, projevy a jak ji zvládnout

Srdce se prudce rozbuší, nemůžete se pořádně nadechnout, třesou se vám ruce a máte pocit, že ztrácíte kontrolu nad vlastním tělem. Panická ataka může přijít během náročného dne, ale také ve chvíli, kdy odpočíváte nebo spíte. Její příznaky bývají natolik intenzivní, že připomínají infarkt. Co se při panické atace skutečně děje, jaké jsou její spouštěče a proč může tělo reagovat, i když nám nic nehrozí? Podíváme se také na první pomoc, somatická cvičení a bylinky, jejichž účinky na úzkost zkoumaly vědecké studie.

Co je panická ataka a proč vzniká?

Panická ataka je náhlá epizoda intenzivního strachu nebo úzkosti doprovázená výraznými tělesnými reakcemi. Během záchvatu se aktivuje sympatický nervový systém, který připravuje organismus na možné nebezpečí. Zrychluje se srdeční tep, mění se dýchání a svaly se napínají. Jde o přirozenou obrannou reakci známou jako „bojuj, nebo uteč“.

Při panické atace se však tento poplach může spustit i bez skutečného ohrožení. Člověk začne vnímat nepříjemné tělesné příznaky, vyděsí se jich a strach může celou reakci ještě zesílit. Příznaky obvykle dosahují vrcholu během několika minut. Samotný záchvat často odezní poměrně rychle, únava nebo napětí ale mohou přetrvávat déle.

Panická ataka: Nejčastější projevy a příznaky

Panická ataka se nemusí u každého projevovat stejně. Někdo pociťuje především bušení srdce, jiného nejvíce vyděsí závrať, nevolnost nebo pocit nedostatku vzduchu.

Mezi nejčastější projevy patří:

• Bušení srdce a tlak na hrudi, někdy doprovázené strachem z infarktu.
• Dušnost a zrychlené dýchání, pocit, že se nemůžete pořádně nadechnout.
• Třes, pocení a návaly horka nebo zimnice.
• Závratě, slabost a brnění končetin.
• Nevolnost, sevřený žaludek nebo bolest břicha.
• Intenzivní strach ze smrti, omdlení nebo ztráty kontroly.

Někteří lidé zažívají také derealizaci, tedy pocit, že okolní svět není skutečný, nebo depersonalizaci, při které se cítí odpojeni od vlastního těla.

Podobné příznaky však mohou mít i jiné zdravotní příčiny. Pokud se objeví poprvé, jsou nezvykle silné nebo je doprovází výrazná bolest na hrudi, mdloba či závažná dušnost, vyhledejte neodkladnou lékařskou pomoc.

Panická ataka a psychosomatika: Proč tělo reaguje, i když nic nehrozí?

Psychosomatika se zabývá tím, jak se psychické procesy a tělesné reakce navzájem ovlivňují. Panická ataka je jedním z příkladů toho, jak silně může strach působit na naše tělo.

Představte si člověka, který několik měsíců pracuje pod tlakem, málo spí a neustále řeší povinnosti. Přestože se snaží fungovat jako obvykle, jeho organismus může být dlouhodobě ve zvýšeném napětí. Jednoho dne pocítí rychlejší srdeční tep. Lekne se, začne přemýšlet, jestli s jeho srdcem není něco špatně, a tím se jeho strach ještě zesílí. Tep se zrychlí, přidají se závratě a pocit nedostatku vzduchu. Vzniká začarovaný kruh mezi tělesnými příznaky, strachem a další stresovou reakcí.

Proč se můžeme začít bát vlastního těla?

Mozek neustále sleduje signály přicházející z organismu. Díky tomu vnímáme například hlad, srdeční tep nebo změny dýchání. Této schopnosti se říká interocepce. U některých lidí s panickými atakami se však běžné tělesné změny mohou stát zdrojem intenzivního strachu. Zrychlený tep si vyloží jako začínající infarkt, závrať jako hrozící kolaps a pocit nedostatku vzduchu jako nebezpečí udušení.

Člověk pak začne své tělo sledovat ještě pozorněji a všímá si i změn, kterým by dříve nevěnoval pozornost. Postupně se tak nemusí obávat pouze další panické ataky, ale i samotných tělesných pocitů, které mu ji připomínají.

Souvisí panická ataka s potlačenými emocemi nebo traumatem?

Dlouhodobý stres, náročné životní zkušenosti nebo trauma mohou u některých lidí zvyšovat náchylnost k úzkosti. Neznamená to však, že každá panická ataka vzniká kvůli potlačeným emocím nebo nevyřešenému traumatu.

Psychosomatický přístup může pomoci lépe porozumět souvislostem mezi psychickou zátěží a tělesnými reakcemi. Důležité je ale také postupně měnit způsob, jakým člověk své tělesné příznaky vnímá, a naučit se na ně reagovat bez automatického očekávání nejhoršího.

Panická ataka: Příčiny a nejčastější spouštěče

Vznik panické ataky většinou nelze připsat jediné příčině. Roli mohou hrát vrozené dispozice, psychické rozpoložení i aktuální životní situace. Mezi časté spouštěče patří dlouhodobý stres, nedostatek spánku, nadměrná konzumace kofeinu nebo náročné životní období. U některých lidí může úzkost zhoršovat také alkohol, zejména při odeznívání jeho účinků.

Panická ataka se ale může objevit i během odpočinku. Někdy stačí obyčejná tělesná změna, například zrychlený tep po sportu. Pokud si ji člověk spojí s předchozím záchvatem, může se začít obávat jeho opakování. Samotný strach z další ataky pak může přispívat k rozvoji nového záchvatu.

Panická ataka: První pomoc a co dělat při záchvatu

Když panická ataka přijde, člověk se ji často snaží okamžitě zastavit. Intenzivní boj s příznaky ale může úzkost ještě zesílit. Pokud už máte panické ataky lékařsky vyšetřené a poznáváte jejich obvyklý průběh, můžete vyzkoušet následující postupy.

1. Připomeňte si, co se děje. Zkuste si říct, že vaše tělo spustilo stresovou reakci a nepříjemné příznaky postupně odezní. Nemusíte s nimi bojovat ani se snažit okamžitě získat úplnou kontrolu.
   
   
2. Zklidněte dýchání. Na chvíli se soustřeďte na svůj dech. Pomalu se nadechněte nosem a potom vzduch klidně vypusťte. Několikrát to zopakujte a postupně zkuste dýchat pomaleji. Není potřeba se zhluboka nadechovat ani dech zadržovat.
   
   
3. Vyzkoušejte techniku 5–4–3–2–1. Rozhlédněte se kolem sebe a najděte pět věcí, které vidíte, čtyři, kterých se můžete dotknout, tři zvuky, dvě vůně a jednu chuť.

Poslední postup se označuje jako grounding neboli ukotvení v přítomném okamžiku. Pomáhá odvést pozornost od nepříjemných tělesných pocitů k okolnímu prostředí.

Somatická cvičení při panické atace

Při panické atace bývá tělo ve zvýšeném napětí, které se může projevovat třesem, zrychleným dechem nebo staženými svaly. Jednoduchá somatická cvičení mohou některým lidem pomoci zmírnit napětí a znovu získat pocit stability.

• Vnímejte pevnou půdu pod nohama. Pohodlně se posaďte a položte obě chodidla na zem. Na několik sekund jimi jemně zatlačte do podlahy a potom tlak uvolněte. Několikrát pohyb zopakujte a soustřeďte se na kontakt chodidel se zemí.
  
  
• Postupně uvolněte svaly. Sevřete obě ruce v pěst, několik sekund je nechte zatnuté a potom je uvolněte. Všimněte si rozdílu mezi napětím a uvolněním. Stejný postup můžete vyzkoušet také s rameny.

Tato cvičení nemusí panickou ataku okamžitě zastavit. Mohou ale pomoci lépe vnímat vlastní tělo a postupně zmírnit nepříjemné napětí.

Panická ataka v noci a únava po záchvatu

Panická ataka se může objevit také během spánku. Člověk se náhle probudí s bušením srdce, dušností nebo intenzivním strachem, aniž by si pamatoval nějaký děsivý sen. Opakované noční obtíže je vhodné konzultovat s lékařem, protože podobné příznaky mohou souviset také s poruchami spánku, dýchání nebo srdečního rytmu.

Po panické atace se často dostavuje únava, slabost nebo svalové napětí. Organismus totiž prošel intenzivní stresovou reakcí. Pokud je to možné, dopřejte si chvíli odpočinku a k běžným činnostem se vracejte postupně.

Jaké bylinky mohou pomoci při úzkosti? Co ukazují studie?

Některé bylinky mají ve vědeckých studiích slibné výsledky při zmírňování úzkosti. Je však důležité rozlišovat dlouhodobé úzkostné obtíže a akutní panickou ataku. Příznivý účinek na úzkost totiž automaticky neznamená, že rostlina dokáže zastavit probíhající záchvat.

Levandule

Jednou z nejlépe zkoumaných rostlin je levandule, konkrétně standardizovaný přípravek z levandulového oleje označovaný jako Silexan. Metaanalýza pěti klinických studií zjistila, že po deseti týdnech užívání došlo k výraznějšímu zmírnění úzkostných příznaků než při podávání placeba. Výsledky se však týkají konkrétního standardizovaného přípravku, nikoli běžného levandulového čaje nebo libovolného esenciálního oleje.

Heřmánek, meduňka a mučenka

Heřmánek se tradičně používá při nervozitě a problémech se spánkem. Systematický přehled z roku 2019 naznačily možné příznivé účinky heřmánku při generalizované úzkostné poruše a některých potížích se spánkem. Meduňka a mučenka patří mezi další rostliny používané při neklidu. Menší studie naznačují jejich možný přínos, dostupné důkazy jsou však omezené.

Tip na další články

Zajímá vás, jaké další rostliny se tradičně používají při psychickém napětí? Přečtěte si náš přehled nejsilnějších bylinek na stres a nervozitu nebo článek Jak se zbavit stresu.

Panická ataka: Léčba a jak předcházet dalším záchvatům

Pokud se panické ataky opakují nebo začínají ovlivňovat každodenní život, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Jednou z nejlépe prozkoumaných metod léčby panické poruchy je kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Pomáhá pochopit vztah mezi tělesnými příznaky, myšlenkami a strachem a postupně měnit reakce, které úzkost udržují.

V některých případech může lékař doporučit také léky, například určitá antidepresiva. Podpůrnou roli má pravidelný spánek, přiměřený pohyb, omezení nadměrného kofeinu a práce s dlouhodobým stresem.

Panická ataka může být velmi děsivá, ale existují způsoby, jak s jejími projevy pracovat. Důležité je pochopit, že mezi tělesnými pocity, jejich vyhodnocením a úzkostí může vznikat začarovaný kruh. Při známém záchvatu mohou pomoci techniky ukotvení v přítomnosti, klidnější dýchání nebo jednoduchá somatická cvičení. Pokud se však ataky opakují, největší význam má odborné vyšetření a vhodná léčba.

Lidé se také často ptají

Jak dlouho trvá panická ataka?

Příznaky obvykle dosahují vrcholu během několika minut. Samotná ataka často odezní v řádu minut, ale únava nebo napětí mohou přetrvávat déle.

Může panická ataka přijít bez důvodu?

Ano. Může se objevit bez zjevného vnějšího spouštěče, například při odpočinku nebo během spánku. Roli mohou hrát tělesné pocity, stres nebo zvýšená citlivost na úzkost.

Co dělat, když má někdo vedle mě panickou ataku?

Zůstaňte klidní, mluvte jednoduchými větami a nabídněte bezpečné prostředí. Nenuťte člověka do konkrétních technik. Pokud jde o první záchvat nebo se objeví neobvyklé či závažné příznaky, vyhledejte zdravotnickou pomoc.

Zdroje

MAYO CLINIC. Panic Attacks and Panic Disorder – Symptoms and Causes. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/panic-attacks/symptoms-causes/syc-20376021

YOUNGMINDS. Panic Attacks. https://www.youngminds.org.uk/young-person/my-feelings/panic-attacks/

ROGERS BEHAVIORAL HEALTH. Panic Attacks: Symptoms and Coping Strategies. https://rogersbh.org/blog/panic-attacks-symptoms-and-3-coping-strategies/

NATIONAL INSTITUTE OF MENTAL HEALTH. Panic Disorder: When Fear Overwhelms. https://www.nimh.nih.gov/health/publications/panic-disorder-when-fear-overwhelms

KASPER, S. et al. Efficacy of Silexan in Patients with Anxiety Disorders: A Meta-Analysis of Randomized, Placebo-Controlled Trials. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36717399/