Zamysleli jste se někdy nad tím, že příroda kolem nás může mít klíč k našemu zdraví? Fytoterapie není jen starodávná magie, je to spojení, které nám může pomoci žít zdravěji. Každý list, květ nebo keř v sobě může ukrývat sílu pro podporu těla a duše. Připojte se k nám a objevte studium fototerapie. Najděte cestu léčení prostřednictvím vonných bylinek a rostlin, které mohou růst i na vaší zahrádce.
Co je fytoterapie
Fytoterapie, patří mezi druhy alternativní medicíny. Známá je pod názvem bylinná medicína, bylinkářství nebo fytofarmakologie. Založena je na využívání rostlin, keřů, polokeřů, stromů a bylin na podporu při různých zdravotních stavech nebo na prevenci. Fytoterapie, ale není jen alternativním způsobem léčby, tento druh získává stále větší pozornost i ve vědeckém světe.
Základní myšlenkou fytoterapie je propojení člověka s přírodou. Spousta léků, které dnes každý den užíváme, má svůj hlavní původ právě v rostlinných látkách. Jedná se hlavně o užívání bylinných přípravků, čajů, mastí nebo tinktur.
Ve fytoterapii se využívají různé části rostlin:
-
listy,
-
kořeny,
-
květy,
-
plody,
-
houby,
-
pupeny.
Každá z těchto částí má své specifické účinky a obsahuje jiné léčivé látky.
Historie fytoterapie
Jak daleko sahá fytoterapie? A jak dlouhou historii má? Představte si tradici, která sahá několik staletí zpátky. Fytoterapie se využívá již více než 5000 let a není pouhým trendem současné doby. Tento odkaz do minulosti nás učí o úctě k přírodě a síle rostlin.
Starověk – Egypťané a Číňané
První známky byly nalezeny u starověké babylonské civilizace. Lidé věřili, že kořenící směsi mohou pomoci s trávením. Blahodárné účinky našli v Babylonii např. v šafránu, fenyklu, měsíčku a lékořici. Egypťané byliny pěstovali v chrámech. Používali mátu, kůru z granátového jablka, aloe vera nebo pelyněk pro zvýšení chuti k jídlu. Nejvíce si, ale vážili posvátné myrhy.
Starověk – Evropané
V Evropě byl označován za tzv. otce moderní medicíny Hippokratés. Zdůrazňoval význam bylin a rostlin pro léčbu a uzdravení. Právě on napsal spoustu knih o fytoterapii. Mezi oblíbené rostliny patřila šalvěj, máta a kořen libečku, který byl využíván jako přírodní sladidlo.
Jak využívat čerstvé vs. sušené byliny
Čerstvé byliny jsou intenzivnější než sušené. Čerstvě utržená bylinka dodá pokrmům výrazné aroma při přípravě nebo dochucování. Často se používají do tinktur, čajů nebo obkladů. Čerstvé byliny ale obsahují více vody a jsou citlivější na skladování.
Sušené byliny mají koncentrovanější chuť a delší trvanlivost. Během sušení ztrácejí vodu, což zvýrazňuje jejich vůni. Jsou velmi praktické, pokud nemáte k dispozici čerstvé bylinky. Při vaření nebo přípravě čajů se často používá větší množství sušených bylin, protože při sušení dochází ke ztrátě části aroma.
Jak usušit byliny
1. Trouba
- Rozložte byliny na pečící papír.
- Sušte na teplotu 50–60 °C.
- Často otáčejte a kontrolujte, aby nedošlo ke spálení.
2. Sušička na byliny, patří mezi velmi efektivní a rychlé nástroje.
- Omyjte a osušte byliny.
- Rozložte rovnoměrně byliny do všech regálů. Pokud byliny nejsou rovnoměrně rozloženy, hrozí špatné prosušení bylin.
- Sušte na teplotu 35–40 °C.
- Čas sušení se liší dle typu bylinky a její tloušťky.
- Průběžně kontrolujte.
Bylinky jsou usušené, když jsou křehké a suché, ale zachovali své aroma a barvu.
3. Vzdušné zavěšení praktikovali naše babičky a je to jedna z nejjednodušších metod, jak efektivně usušit byliny. Byliny doporučujeme věšet suchého a větraného prostoru. Návod je velmi jednoduchý.
- Svažte byliny do malých svazků.
- Zavěste je do místnosti nebo na půdu.
- Sušení trvá několik dní až týdnů.
Doporučené produkty:
Skladování bylin
Skladování čerstvých bylin není složité. Například petržel, koriandr a bazalka mohou být uloženy ve sklenici vody mimo přímé sluneční světlo. Většinu bylin lze také uskladnit v lednici. Další možností je uložení bylin do sáčku a zmrazení. Zmrazení dokáže udržet chuť a vůni bylin, zatímco sušení umožňuje jejich dlouhodobější skladování.
Pro skladování usušených bylin budete potřebovat vzduchotěsnou skleněnou nádobu nebo papírové sáčky s pevným uzávěrem. Pro zachování chuti a účinnosti bylin je uchovávejte na suchém a tmavém místě.
TIP jak skladovat byliny
Zabalte je do lehce navlhčeného papírového ubrousku, vložte do plastového nebo zipového sáčku, uzavřete a uložte do lednice. Vlhký ubrousek pomáhá udržet optimální vlhkost, zároveň však absorbuje přebytečnou vodu, která by mohla způsobit plíseň. Takto uložené čerstvé bylinky vydrží svěží několik dní až týdnů.
7 protizánětlivých bylin Které léčivé rostliny skutečně pomáhají?
Mají bylinky skutečně protizánětlivé účinky? A jak poznat, které z nich jsou vhodné právě pro vás? V době, kdy se stále více lidí obrací k přírodní léčbě, přináší fytoterapie (léčba pomocí bylin) jednoduchý, ale účinný způsob, jak podpořit imunitní systém, zmírnit zánět, stres i únavu.
Ještě než sáhnete po bylinkách, zeptejte se sami sebe: Chci celkově podpořit pohodu, nebo řešit konkrétní problém, jako je zánět, oslabená imunita nebo stres?Ať už je vaše motivace jakákoli, tady je 7 osvědčených protizánětlivých bylin, které by neměly chybět ve vaší přírodní lékárničce:
1. Levandule lékařská
Levandule není jen voňavá dekorace do šatníku. Její silná, aromatická vůně má přirozený uklidňující účinek na nervový systém, pomáhá uvolnit stres, zmírnit napětí a podpořit kvalitní spánek. Čaj z levandule prospívá trávení, tlumí žaludeční křeče a může ulevit i při menstruačních bolestech. Sušenou levanduli můžete vložit do látkového sáčku s obilninou, nahřát a přikládat na bolestivá místa, skvělé třeba při ztuhlých zádech nebo podbřišku.
2. Máta peprná
Mentol obsažený v mátě osvěžuje nejen chuťové buňky, ale i mysl. Máta pomáhá při trávicích potížích, nadýmání a žaludečních křečích. Působí lehce analgeticky, zlepšuje koncentraci a podporuje duševní bdělost. Máta je výborná v letních nápojích, ale i jako teplý čaj po jídle. Dlouhodobě by se však neměla užívat bez přestávky, ve větším množství může zatěžovat játra a narušit vstřebávání jiných léčivých bylin.
3. Heřmánek lékařský
Heřmánek lékařský se využívá při podráždění trávicího traktu, bolestech břicha nebo nespavosti. Je známý svými protizánětlivými a mírně sedativními účinky. Výborně se hodí také k zevnímu použití, například ve formě obkladů na zanícenou pokožku nebo podrážděné oči. Je natolik jemný, že je vhodný i pro děti, a často se přidává do dětské kosmetiky a koupelí.
4. Měsíček lékařský
Zlatý poklad mezi bylinkami. Měsíček má silné protizánětlivé a antimykotické účinky, podporuje hojení ran a je skvělým pomocníkem při zánětech kůže, sliznic i trávicího traktu. Používá se při gynekologických obtížích, plísních a jako součást domácích mastí. Výborný je i ve formě čaje nebo tinktury, působí detoxikačně a podporuje regeneraci organismu. Vhodný je i pro citlivé typy a děti.
5. Česnek
Česnek je jedna z nejsilnějších přírodních protizánětlivých látek. Obsahuje alicin, který má antibakteriální, antivirové i antimykotické účinky. Podporuje imunitu, snižuje krevní tlak, pomáhá při nachlazení, angíně i kašli. Můžete ho přidávat do jídel nebo z něj vyrobit domácí sirup. Pokud vám česnek nevyhovuje, částečně ho může nahradit zázvor (čerstvý nebo sušený).
6. Oregano, řepík a meduňka
Trojice bylin, které zvládají víc, než se může zdát. Oregano je silně antibakteriální a protizánětlivé, působí při zahlenění, zánětech dýchacích cest i při kožních potížích. Řepík lékařský podporuje činnost jater, ledvin a žlučníku, je velmi jemný, a proto vhodný i pro děti nebo dlouhodobé užívání. Meduňka zklidňuje mysl, pomáhá při úzkosti a nespavosti.
7. Šalvěj, echinacea a šípek
Šalvěj patří mezi aromatické byliny s výrazným protizánětlivým účinkem, pomáhá při zánětech dutiny ústní, krku, zubů nebo trávicího traktu. Využívá se jako čaj nebo kloktadlo. Echinacea podporuje imunitu, zkracuje průběh nemocí a je oblíbená hlavně v zimě ve formě tinktur nebo sirupů. Šípek je plný vitamínu C, posiluje obranyschopnost a pomáhá předcházet nachlazení. Výborný je jako sušený čaj nebo domácí sirup.
Doporučené produkty:
Nežádoucí účinky bylin
Bylinky mají ohromnou léčivou sílu. Ale stejně jako léky, i ony mohou mít nežádoucí účinky, zejména pokud se kombinují s farmaceutickými přípravky. Právě proto je důležité vědět, kdy bylinky a léky mohou tvořit rizikovou kombinaci.
I když se jedná o přírodní látky, bylinné extrakty mohou ovlivnit:
-
vstřebávání léků
-
jejich účinnost nebo biologickou dostupnost
-
nebo dokonce zcela potlačit jejich účinek
Navíc se vliv neomezuje jen na samotné byliny, podobné interakce mohou způsobit i některé potraviny, například:
- citrusové šťávy,
- zelený čaj nebo doplňky stravy.
Lidé se také často ptají
Jaké jsou bezpečné dávky bylin?
Dávky bylin se liší podle konkrétní byliny, způsobu použití a konkrétního problému. Důležité je respektovat doporučené dávky na obalech. Pokud máte pochybnosti, je vždy lepší se poradit s odborníkem nebo lékárníkem.
Jsou byliny vhodné pro všechny?
Některé byliny mohou mít vedlejší účinky v kombinaci s léky nebo se zdravotními stavy, proto ne každá bylina je vhodná pro každého. Je důležité individuálně konzultovat použití bylin s odborníkem.
Pokud máte jakékoli otázky ohledně toho, zda je správné vybrat bylinný čaj nebo doplněk stravy s obsahem léčivých rostlin, nebo jestli jsou bezpečné v kombinaci s vašimi léky, měli byste se poradit se svým lékárníkem. Informace v tomto článku jsou pouze informativní a určeny k vzdělávacím účelům. Není je vhodné je považovat za léčbu.
Zdroje
OČI JAKO RYS, Bylinky na oči: Pomohou i vám? Dostupné z: https://ocijakorys.cz/blog/bylinky-na-oci-pomohou-i-vam/
HEALTHLINE. Herbal Medicine? Dostupné z: https://healthine.com/health/herbal-medicine-101-harness-the-power-of-healing-herbs#what-to-look-for
MIKA, Karel. Fytoterapie perem lékaře. Praha: Osveta, 2018. ISBN 978-80-8063-459-9.