Ostatní

Znáte ten pocit? Týden ležíte na pláži nebo se touláte horami, ale jakmile dorazíte domů, čeká vás hromada e-mailů, prádlo k vyprání a kalendář plný schůzek. Místo aby vás dovolená dobila, máte pocit, že jste unavenější než před ní. Dobrá zpráva je, že návrat do reality nemusí být stresující. Stačí vědět, proč je ten přechod tak náročný, a mít po ruce pár jednoduchých tipů, které vám pomohou vrátit se zpět do režimu s lehkostí.

Co vlastně znamená post vacation blues?

Možná to znáte, vrátíte se z krásné dovolené, kufr ještě ani nestihl zmizet z chodby, a už máte pocit, že byste potřebovali další volno. Místo energie přichází únava, podrážděnost a nostalgie po dnech plných pohody. Tento stav se nazývá post vacation blues.

Není to žádná nemoc, ale zcela běžný psychologický jev. Podle Wikipedia se s ním setká až 57 % lidí, tedy více než každý druhý z nás. Typické projevy post vacation blues jsou:

• Ztráta motivace – do práce se vám nechce a domácí povinnosti odkládáte.
  
  
• Podrážděnost a únava – běžné situace vás rychleji vytočí nebo vyčerpají.
  
  
• Nostalgie po dovolené – v myšlenkách se pořád vracíte na pláž, do hor nebo k zážitkům, které jste si tak užívali.

Dobrá zpráva? Tento stav je krátkodobý. Obvykle trvá jen pár dní až týden a dá se zvládnout, pokud k němu přistoupíte vědomě. Navíc ho můžete využít jako příležitost k malému restartu – tedy k tomu, abyste si do běžného života přinesli kousek dovolenkové pohody.

Proč je návrat z dovolené tak náročný?

Možná čekáte, že po dovolené budete sršet energií, ale realita bývá často jiná. Návrat do práce, školy nebo běžného režimu může být jako studená sprcha. Důvodů je hned několik:

• Psychologický šok – Na dovolené jsme svobodní, spíme déle, jíme, kdy chceme, a děláme to, co nás baví. Mozek si na tenhle pocit rychle zvykne. Náhlý návrat k povinnostem pak vnímá jako ztrátu.
  
  
• Rozhozený rytmus – Změna prostředí, cestování, jiný jídelníček nebo dokonce časový posun rozhodí přirozený biorytmus. Tělo potřebuje pár dní na to, aby se znovu sladilo.
  
  
• Emoční propad – Dovolená je odměna. Návrat znamená povinnosti, stres a menší dávku radosti. Proto přichází melancholie, známá jako post-holiday blues.

Místo energie nastupuje únava, podrážděnost nebo pocit, že byste potřebovali… další dovolenou. Dobrá zpráva je, že existují techniky, jak si tenhle přechod ulehčit.

Tip na další čtení

Pokud vás po dovolené trápí únava a hledáte přírodní cestu, jak se dostat zpět do režimu, podívejte se na náš článek: Jak vybrat kratom na energii, soustředění a spánek. Dozvíte se, jak různé druhy kratomu fungují a jak vám mohou pomoci zvládnout návrat do reality.

Jak přepnout mozek zpět do režimu

Návrat do reality nemusí být bolestivý, pokud si dáte čas na mentální restart. Nejde o to vrhnout se rovnou na 100 % do pracovního nasazení, ale spíš vytvořit si most mezi dovolenou a každodenním životem.

• Začněte malými kroky – První pracovní den si neplánujte maraton schůzek ani vyřizování desítek e-mailů. Rozdělte si úkoly a dejte tělu i hlavě prostor, aby se přizpůsobily.
  
  
• Udělejte si dovolenkový most – Prohlédněte si fotky, připomeňte si ty nejlepší momenty a přeneste si z dovolené aspoň jeden malý rituál, ranní kávu na balkóně, večerní procházku, nebo chvíli klidu bez mobilu. Tak si dovolenkovou pohodu udržíte déle.
  
  
• Zklidněte mysl –  Dechová cvičení, krátká meditace nebo journaling (pár poznámek o tom, jak se cítíte a co chcete) pomáhají dostat myšlenky zpátky do rovnováhy.
  
  
• Myslete na spánek – I když je lákavé po návratu ponocovat, pravidelný režim spánku je klíčový. Choďte spát i vstávejte ve stejnou dobu, tělo se rychleji srovná.
  
  
• Dejte si buffer den – Místo pozdního příjezdu a okamžitého návratu do práce si naplánujte takzvaný „buffer day“ – den navíc, kdy se můžete v klidu vybalit, uklidit a připravit na běžný režim. Tělo tak dostane čas na odpočinek po cestování a hlava se snáz přepne z dovolenkového režimu. Podle SSM Health právě tento jednoduchý krok výrazně snižuje úzkost a podrážděnost.

Dalším účinným způsobem, jak předejít melancholii, je mít na obzoru něco příjemného. Nemusí jít hned o novou dovolenou, stačí víkendový výlet, koncert, nový kurz nebo posezení s přáteli. 

Věděli jste, že…

Podle výzkumu publikovaného v Journal of Applied Psychology vydrží pozitivní účinky dovolené mnohem déle u lidí, kteří si po návratu naplánují příjemné aktivity – až tři týdny navíc.

Přírodní tip, jak zvládnout post vacation blues 

Návrat z dovolené není jen o psychice. Tělo často bojuje s únavou, rozhozeným spánkovým režimem a neschopností soustředit se. Pokud se chcete rychleji dostat zpět do režimu, může vám vedle odpočinku a vyvážené stravy pomoci i přírodní podpora. Jednou z možností je kratom, rostlina pocházející z jihovýchodní Asie, která je známá svými stimulačními i relaxačními účinky.

Každý návrat do reality je jiný, někdo potřebuje nastartovat energii, jiný zase zklidnit mysl a zlepšit spánek. Proto existují různé druhy kratomu, které působí odlišně:

• Bílý kratom – Pomáhá dodat energii a zlepšit koncentraci, takže se lépe vrátíte do pracovního tempa. Mnozí uživatelé ho přirovnávají k šálku silné kávy, ale bez nepříjemných propadů energie. Více o účincích se dočtete v článku Bílý kratom: energie a soustředění.
  
  
• Zelený kratom – Cítíte se psychicky vyčerpaní? Zelený kratom pomáhá nastavit vnitřní rovnováhu. Je jemně stimulační, ale zároveň navozuje klid a pohodu. Hodí se na dny, kdy potřebujete být produktivní, ale nechcete být přestimulovaní. Podrobněji v článku Zelený kratom: Účinky a dávkování.
  
  
• Červený kratom – Rozbitý spánkový režim je jedním z hlavních důvodů, proč se po dovolené cítíme unavení. Červený kratom je oblíbený pro své relaxační účinky, pomáhá uvolnit tělo i mysl a podpořit spánek po dovolené, který je klíčový pro rychlou regeneraci. Více najdete v článku Červený kratom: Účinky a dávkování.
  

Doporučené produkty:

Moderní životní styl nás často tlačí k rychlým řešením, např. kávě, energetickým nápojům nebo práškům na spaní. Ty ale většinou řeší jen následky, nikoli příčiny. Přírodní podpora funguje šetrněji a pomáhá tělu najít přirozený rytmus. Kratom tak může být pomocníkem právě v období, kdy se potřebujete dostat zpět do reality a znovu nastavit rovnováhu.

Pamatujte, že dovolená nemusí být jediným zdrojem pohody. I běžné dny mohou být příjemné, pokud si do nich vědomě vnášíte malé rituály a radosti. Návrat do reality se tak může stát novým začátkem, jak žít všední dny s větší lehkostí a vědomím, že dovolenou si můžete tvořit i v malých okamžicích doma.

Lidé se také často ptají 

Jak dlouho trvá post vacation blues?

Post vacation blues většinou trvá jen pár dní až týden. Pokud ale únava, podrážděnost nebo ztráta motivace přetrvávají déle než dva týdny, může jít o známku hlubšího vyčerpání a je dobré zpomalit nebo se poradit s odborníkem.

Co pomáhá na návrat do reality po dovolené?

Nejlépe funguje postupný návrat buffer den na odpočinek, pravidelný spánek, malé rituály z dovolené a plánování příjemných aktivit dopředu. Pomoci mohou i přírodní prostředky, například kratom na energii, rovnováhu nebo spánek.

Léto máme spojené se sluncem, dovolenou a aktivním pohybem venku. Ale spolu s teplem přichází i častý problém, který mnoho lidí podceňuje – dehydratace. Stačí pár hodin bez dostatečného pitného režimu a tělo vám to dá jasně najevo, bolest hlavy, únava, sucho v ústech nebo podrážděnost jsou první varovné signály. U dětí a starších lidí může být dehydratace ještě nebezpečnější. V článku se podíváme na nejčastější příznaky, tipy, jak jí předcházet, a také na to, proč má pitný režim zásadní význam třeba i při užívání kratomu.

Co je dehydratace a proč k ní v létě dochází

Dehydratace – slovo, které možná působí odborně, ale ve skutečnosti se s ním setkáváme častěji, než si myslíme. Jednoduše jde o stav, kdy tělo ztrácí více tekutin, než do sebe dokáže doplnit. A protože voda tvoří přibližně 60 % lidského organismu, hraje klíčovou roli ve všem, od správného fungování mozku a svalů až po regulaci teploty a trávení.

Jakmile se dostaneme do záporné bilance (víc vody z těla odchází než přichází), začínají se objevovat první problémy. Může to být nenápadná únava, ztráta koncentrace nebo bolest hlavy, které si často vysvětlíme jinak. Ve skutečnosti však jde o první známky dehydratace organismu.

Proč k dehydrataci dochází hlavně v létě?

Horké počasí, více aktivit venku a častější posezení u studeného drinku to všechno dohromady dělá z léta období, kdy riziko dehydratace prudce stoupá.

• Vysoké teploty a slunce – Tělo se přehřívá a ochlazuje se potem. Ztrácíme tak nejen vodu, ale i minerály jako sodík, draslík nebo hořčík.
  
  
• Pohyb a sport – Běh, cyklistika nebo i delší procházka ve vedru znamenají násobně větší ztrátu tekutin. Pokud si vezmete láhev vody jen na oko, tělo to brzy pocítí.
  
  
• Alkohol a kofein – Možná to znáte: pivo nebo letní koktejl sice na chvíli osvěží, ale ve skutečnosti tělo odvodní. Alkohol i kofein totiž působí močopudně a urychlují ztrátu tekutin. To vysvětluje i známý pojem „bolest hlavy z dehydratace“ po večírku.
  
  
• Nemoci a trávící potíže – Léto je bohužel i sezónou střevních viróz a zažívacích problémů na dovolené. Průjem nebo zvracení dokážou dehydrataci spustit během pár hodin.

Krátkodobá vs. dlouhodobá dehydratace

Krátkodobou dehydrataci poznáme rychle – bolí nás hlava, jsme unavení, pociťujeme žízeň. Pokud ji ale ignorujeme a tělu opakovaně nedodáváme dostatek tekutin, může se z toho stát dlouhodobá dehydratace. Ta má vážnější důsledky: problémy s ledvinami, pokožkou, zažíváním nebo dokonce krevním tlakem.

Jak poznat dehydrataci včas

Existuje jednoduchý test: stiskněte si kůži na hřbetu ruky nebo na předloktí. Pokud se vrátí zpět pomalu a zůstává chvíli „vystouplá“, znamená to, že tělo postrádá vodu.

Jak poznat dehydrataci? Varovné příznaky, které nepřehlížet

Dehydratace není jen o tom, že máme žízeň. Žízeň je totiž už opožděný signál, že tělu chybí tekutiny. Pokud pitný režim dlouhodobě podceňujeme, začínají se objevovat další varovné příznaky. Některé jsou nenápadné, jiné naopak těžko přehlédnete. Nejčastější příznaky dehydratace u dospělých:

• Sucho v ústech a popraskané rty – tělo volá o vodu.
  
  
• Tmavě zbarvená moč – čím tmavší, tím větší deficit tekutin.
  
  
• Únava a malátnost – nedostatek vody zpomaluje metabolismus i mozek.
  
  
• Bolest hlavy a závratě – typické projevy, které mnoho lidí zamění za migrénu nebo únavu.
  
  
• Podrážděnost a ztráta koncentrace – voda je důležitá i pro nervový systém, její nedostatek ovlivňuje naši náladu i schopnost se soustředit.

Příznaky dehydratace u dětí

Děti jsou mnohem náchylnější k dehydrataci než dospělí, protože mají menší zásoby tekutin a rychleji se přehřívají. Sledujte především:

• suché rty a jazyk,
  
  
• pláč bez slz,
  
  
• méně močení (plenka zůstává dlouho suchá),
  
  
• podrážděnost nebo naopak apatie.

TIP pro rodiče

Pokud dítě odmítá pít, zkuste mu nabídnout vodu s trochou ovoce, bylinkový čaj nebo domácí ledový nápoj. 

Méně známé příznaky dehydratace, které snadno přehlédneme

Ne vždy se dehydratace projeví jen žízní nebo únavou. Někdy na nás tělo „volá o pomoc“ způsoby, které si se ztrátou tekutin vůbec nespojujeme. Přitom právě tyto méně známé signály mohou být klíčem k tomu, abychom problém zachytili dřív, než se zhorší.

• Zápach z úst – Když tělo produkuje méně slin, ústa se vysuší a bakterie mají volné pole působnosti.
  
  
• Studené ruce a nohy – Při nedostatku tekutin se tělo snaží šetřit energii a zásobuje krví především životně důležité orgány. Končetiny se pak mohou zdát chladné, i když venku panuje horko.
  
  
• Svalové křeče – Pocení neznamená jen ztrátu vody, ale i elektrolytů, zejména sodíku, draslíku a hořčíku. Jejich nerovnováha se může projevit bolestivými křečemi, hlavně při sportu v teplém počasí.
  
  
• Zhoršení nálady a podrážděnost – Už mírná dehydratace ovlivňuje fungování mozku. Výsledkem je špatná nálada, nervozita nebo známý „hangry efekt“ (hlad + vztek), i když jste vlastně najedení.
  
  
• Problémy s pletí a trávením – Nedostatek vody se odráží i na pleti, ta ztrácí pružnost, působí unaveně a může se častěji tvořit akné. V trávicím systému pak chybí tekutina, která by změkčila stolici → častější zácpa.
  

Doporučené produkty:

Okamžitá první pomoc při dehydrataci

Když se objeví příznaky dehydratace, je důležité jednat hned. V první řadě se přesuňte do stínu nebo chladné místnosti, aby tělo přestalo ztrácet další tekutiny pocením. Tekutiny doplňujte postupně, raději po malých doušcích, než abyste vypili půl litru najednou. Tělu tím ulevíte a snížíte riziko nevolnosti. Pokud jste tekutiny ztráceli při sportu, průjmu nebo zvracení, nezapomeňte dodat i elektrolyty. Pomoci může iontový nápoj, minerálka s vyšším obsahem minerálů nebo jednoduchý domácí roztok z vody, špetky soli, lžíce cukru a pár kapek citronu.

Na co si dát pozor:

• Nepijte ledově studené nápoje – mohou podráždit žaludek.
  
  
• Vyhněte se alkoholu a kofeinu – zhorší odvodňování.
  
  
• Při zvracení začínejte s tekutinami velmi pomalu, třeba jen po lžičkách.

Prevence – jak se chránit před dehydratací

Nejlepší léčba je prevence a u dehydratace to platí dvojnásob. Nemusíte počítat každou sklenici vody, stačí pár jednoduchých návyků. Pijte pravidelně během dne, nečekejte na žízeň, která už je pozdním signálem. Vybírejte vhodné nápoje, voda, minerálky nebo neslazené čaje a doplňujte tekutiny také z ovoce a zeleniny (meloun, okurka, rajčata). Pokud sportujete nebo pracujete venku, dbejte na pití před výkonem i během něj a nezapomeňte po zátěži doplnit i minerály. Jednoduché tipy:

• Mějte u sebe vždy lahev s vodou a popíjejte průběžně.
  
  
• Sledujte barvu moči – čím světlejší, tím lepší.
  
  
• Dochuťte si vodu citronem nebo mátou, pokud vám samotná nechutná.

Mýty a fakta o dehydrataci

Kolem pitného režimu koluje spousta polopravd. Častý mýtus je, že „stačí pít, až mám žízeň“, jenže žízeň už signalizuje mírnou dehydrataci. Není pravda ani to, že káva a čaj odvodňují, naopak se počítají do celkového příjmu tekutin, jen je dobré je nepřehánět. A že starší lidé potřebují méně pít? Opak je pravdou, jejich pocit žízně je slabší.  Fakta jsou jasná, pravidelný příjem tekutin, vhodné nápoje a prevence jsou tou nejjednodušší cestou, jak se vyhnout riziku.

Dehydratace je nenápadný protivník, který nás může zaskočit i během obyčejného dne. Stačí ale pár jednoduchých návyků, mít u sebe láhev vody, pít průběžně a poslouchat signály těla. V létě tak budete mít víc energie, lepší náladu a vaše tělo zvládne nápor horka s lehkostí. 

Lidé se také často ptají 

Jak rychle se může projevit dehydratace?

Už během pár hodin bez tekutin může tělo začít dávat jasné signály – únava, bolest hlavy nebo sucho v ústech. V horku nebo při sportu je nástup ještě rychlejší, proto je důležité pít průběžně, ne až když přijde žízeň.

Kolik vody bych měl/a denně vypít?

Obecné doporučení zní asi 2 litry denně, ale záleží na hmotnosti, věku i aktivitě. V horku nebo při sportu se potřeba může zvýšit až na 3–4 litry. Nejlepší ukazatel je barva moči – čím světlejší, tím lépe je tělo hydratované.

Jak poznám rozdíl mezi dehydratací a úpalem?

Při dehydrataci se objevuje žízeň, únava, tmavá moč nebo bolest hlavy. Úpal je naopak spojený s přehřátím organismu, typické jsou vysoká horečka, zrudlá kůže, zrychlený tep a někdy i ztráta vědomí. Pokud si nejste jistí, vždy je lepší vyhledat pomoc.

Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.

 Zdroje:

CLEVELAND CLINIC. Dehydration. Online. Dostupné z: https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/9013-dehydration. 

HOW CAN YOU TELL IF YOU’RE DEHYDRATED? HEALTHLINE. Online. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/how-to-tell-if-youre-dehydrated. 

DEHYDRATION. MAYO CLINIC. Online. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/dehydration/symptoms-causes/syc-20354086.

Ráno se nemůžete nastartovat, ale večer vám to pálí jako nikdy? Nebo právě naopak: v pět už jste vzhůru a kolem třetí odpoledne byste nejraději zalezli pod deku. Není to lenost, slabá vůle ani nedostatek motivace. Je to váš biorytmus. Vnitřní časovač, který ovlivňuje, kdy jste nejvíc soustředění, kdy vám to nejvíc myslí a kdy je ideální chvíle na odpočinek. V dnešním článku se podíváme na to, jak fungují naše vnitřní hodiny, proč bychom jim měli věnovat pozornost a jak díky nim můžete zvýšit svou výkonnost bez větší námahy.

Co je biorytmus člověka?

Možná o tom vůbec nevíte, ale vaše tělo běží podle vnitřních hodin. Od chvíle, kdy ráno otevřete oči, až po večerní hodiny, kdy se vám začnou klížit víčka. Váš mozek řídí všechno: hlad, energii, produktivitu práce, trávení i náladu – podle rytmu, který v sobě máme od přírody zakódovaný. Říká se mu cirkadiánní rytmus a trvá přibližně 24 hodin.

Tento biologický systém není žádný výmysl, ale reálně ovlivňuje fungování každé buňky v těle. Je řízen „hlavními hodinami“ v mozku, které reagují především na světlo a tmu. Díky nim tělo ví, kdy má být bdělé, kdy má trávit, kdy opravovat buňky a kdy produkovat hormony, jako je melatonin nebo kortizol. Jinak řečeno: pokud se snažíte podávat špičkový výkon ve chvíli, kdy vás vaše biologie tlačí do útlumu, jdete proti sobě. A to se dřív nebo později projeví únavou, podrážděností, špatnou koncentrací nebo třeba zažívacími potížemi.

Znalost vlastního biorytmu vám přitom může výrazně zjednodušit život. Můžete díky němu lépe plánovat náročné úkoly, zlepšit spánek i trávení, zvýšit produktivitu – a hlavně se přestat tolik přemáhat. Protože když se sladíte se svými vnitřními hodinami, všechno jde tak nějak lépe. A přirozeně.

TIP na článek

Zajímá vás více o tom, co je to melatonin a jak funguje? Přečtěte si článek: Melatonin – Jak funguje hormon spánku?

Váš mozek podle hodin: kdy myslí nejlíp

Mozek je jako baterie, během dne se jeho výkonnost mění. Někdy frčí na plné obrátky, jindy jede na úsporný režim. A nejde jen o únavu, ale o přirozené fáze mentální aktivity, které se u většiny lidí opakují den co den. Pokud víte, kdy vám to nejlíp pálí, můžete si podle toho naplánovat den tak, abyste netlačili mozek do akce v době, kdy chce klid.

Mentální „zlatá hodinka“ většiny lidí začíná 1–2 hodiny po probuzení. Tehdy je mozek svěží, soustředěný a připravený řešit náročné úkoly. Jedná se o ideální čas na hlubokou práci, psaní, analýzu, rozhodování. Pokud pracujete hlavou, tohle okno si hlídejte a zbytečně ho nezaplácejte e-maily nebo scrollováním.

Po poledni většinou přichází lehčí útlum. Tělo tráví oběd, mysl zpomalí a chuť dělat cokoliv klesá. To ale neznamená, že byste měli den vzdát. Naopak, právě tohle je skvělý čas pro rutinní úkoly, odpovídání na e-maily, administrativu nebo třeba procházku.

Odpoledne a podvečer pak může přijít druhé menší okno soustředění. Není už tak ostré jako dopoledne, ale hodí se na kreativní činnosti, plánování nebo týmovou spolupráci. Večer už výkon obvykle klesá, tělo se připravuje na odpočinek a není fér po sobě chtít mentální maraton. Sledujte pár dní, kdy se vám pracuje nejlíp a kdy naopak potřebujete pauzu. I jemné doladění denního režimu podle biorytmu těla může udělat překvapivý rozdíl v tom, jak efektivně a s jakou lehkostí zvládáte každodenní úkoly.

Věděli jste, že… 

Mezi 8:00 a 9:00 má většina lidí přirozeně vysokou hladinu kortizolu, hormonu, který tělo sám produkuje pro zvýšení bdělosti. Pokud si dáte kávu právě tehdy, účinek kofeinu se může snížit a tělo si na něj začne zvykat. Ideální čas pro první dávku kofeinu? Pokud vstáváte v šest, dejte si kávu až po deváté, kdy kortizol klesá a káva vás opravdu nakopne.

Energie v rytmu dne: kdy plánovat výkon a kdy pauzu

Naše tělo nefunguje celý den stejně. Stejně jako má mozek svá „ostrá okna“ na soustředění, i fyzická energie přirozeně kolísá. A když se naučíte vnímat, kdy vás tělo táhne kupředu a kdy si žádá zpomalit, začnete pracovat s ním, ne proti němu.Dopoledne bývá ideální nejen na mentální úkoly, ale také na náročnější pohyb: silový trénink, běh nebo svižnou chůzi. Naopak odpoledne (cca mezi 14. a 16. hodinou) se tělo často dostává do menšího útlumu. V tu chvíli není chyba, když si místo sprintu dáte krátkou procházku, power nap nebo klidné jídlo bez rušivých vlivů.

Večer už není čas na výkon, ale na regeneraci. Namísto snahy „dohnat, co se nestihlo“, dejte tělu signál, že se může uvolnit. Vypněte obrazovky, dejte si teplou sprchu, čaj z kratomu nebo klidné protažení. Tím podpoříte nejen kvalitní spánek, ale i energii na další den.

TIP z Kratomuj 

Nepotřebujete přesný rozvrh. Stačí, když se začnete víc vnímat. Únava v 15:00 není lenost, možná jen signál těla, že teď není čas na kreativitu, ale na pauzu.

Jste skřivan, nebo sova? Proč na tom záleží?

Někdo se po ránu probouzí plný energie, jiný sotva najde vypínač budíku. A není to o lenosti, je to o chronotypu. Ten určuje, kdy je vaše tělo přirozeně nastavené k aktivitě a kdy si říká o odpočinek. Jinými slovy: jestli jste skřivan, sova nebo něco mezi tím.

Skřivani obvykle fungují nejlépe brzy ráno. Nejvíc práce udělají do oběda a večer brzy odpadnou. Sovy naopak ožívají až večer, jejich čas přichází klidně až po desáté večer. A pak je tu většina z nás, kteří spadají někam doprostřed.

Problém? Většina společnosti je nastavená podle skřivanů – ranní porady, školní začátky v 8:00, představa, že kdo vstává brzo, je produktivní. Jenže pokud jste sova, nutit se do výkonu v 7 ráno může být těžké. Klíč není změnit sám sebe, ale přizpůsobit si denní rytmus tomu, co vám sedí. Dát si nejnáročnější úkoly do „svého“ času. A tam, kde to nejde, být k sobě prostě laskavější.

Strava, světlo a pohyb: co ovlivňuje biorytmus lidského těla

Vnitřní hodiny nejsou jen vymyšlený termín. Jsou to biologické procesy, které ovlivňují spánek, hlad, soustředění i náladu. A i když je máte dané geneticky, můžete je šikovně podpořit nebo naopak úplně rozhodit. Záleží totiž na každodenních „signálech“, které tělu dáváte, ty hlavní jsou světlo, strava, pohyb a kofein.

• Ranní světlo je nejpřirozenější budík. Pomáhá zastavit tvorbu melatoninu (hormonu spánku) a nastartovat denní rytmus. Stačí krátká procházka nebo otevřít okno a pustit dovnitř denní světlo, ideálně co nejdřív po probuzení.
  
  
• Jídlo je pro tělo dalším časovačem. Pravidelné snídaně a obědy dávají mozku jasný signál, kdy je aktivní část dne. Pokud celý den nejíte a večer sníte půl lednice, vaše tělo je z toho zmatené a dává to znát i spánkem a energií.
  
  
• Pohyb má vliv nejen na fyzičku, ale i na cirkadiánní rytmus. Ranní nebo dopolední aktivita podpoří bdělost, odpolední pomůže tělu zpracovat stres. Intenzivní cvičení večer naopak může ztížit usínání.
  
  
• Kofein může být váš parťák, pokud víte, kdy ho pustit ke slovu. Nejlépe funguje zhruba 2 hodiny po probuzení, kdy přirozeně klesá hladina kortizolu. Kávu v podvečer nebo večer ale raději vynechte, jinak narušíte tvorbu melatoninu a posunete si spánkový rytmus.

Chcete-li vnitřní hodiny naladit správně, dopřejte si ráno světlo, během dne pravidelný pohyb, jezte vyváženě a s kofeinem to nepřehánějte. Vaše tělo vám to vrátí energií a lepším spánkem.

Doporučené produkty z Kratomuj:

Nejčastější chyby, které mohou rozhodit náš biorytmus

Ráno se nemůžete vykopat z postele, odpoledne bojujete s únavou a večer místo odpočinku, scrollujete sociální sítě do půlnoci. Váš biorytmus tím dostává pořádně zabrat. Jaké věci nejčastěji ovlivňují biorytmus orgánů a mozku?

• Modré světlo z obrazovek tlumí tvorbu melatoninu – hormonu, který říká tělu: „Je čas spát.“ A když ho tělo nevyrábí dost, hůř usínáte i spíte.
  
  
• Večerní přestimulování (seriály, notifikace, e-maily, silná cvičení) nedá mozku šanci zvolnit. Tělo je sice fyzicky unavené, ale mysl jede naplno – a to není ideální kombinace pro kvalitní spánek.
  
  
• Nepravidelný spánek (v týdnu jinak než o víkendu) rozhodí vnitřní hodiny stejně jako změna časového pásma. Tělo se ztrácí v tom, kdy má vlastně odpočívat a kdy být ve střehu.

Jak to napravit?

• Chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, i o víkendu.
• Omezit večer obrazovky a dopřát si alespoň 30 min bez modrého světla.
• Večer zvolnit – tiché aktivity, teplá sprcha, čtení nebo meditace

Doporučené produkty z Kratomuj:

Jak si sestavit den podle svého biorytmu

Každý jsme trochu jinak nastavení, někdo nejvíc jede ráno, jiný večer. Ale základní rytmus máme všichni. Když s ním začnete spolupracovat, můžete mít víc energie, lépe zvládat náročné úkoly a večer rychleji vypnout.

Příklad biorytmicky vyladěného dne (pro běžného dospělého):

• 7:00–9:00: probuzení, světlo, snídaně, lehký pohyb
• 9:00–12:00: největší mentální výkonnost: ideální na soustředěnou práci, učení, psaní
• 12:00–13:00: oběd, krátká pauza (klidně i procházka)
• 13:00–15:00: mírný pokles energie: hodí se lehčí úkoly, administrativa, e-maily
• 15:00–17:00: druhý výkonnostní vrchol: brainstorming, kreativní práce
• 17:00–19:00: ideální čas na pohyb, sport, relaxační aktivity
• 19:00–21:00: večeře, zklidnění, žádná těžká jídla
• 21:00–22:30: offline režim, hygiena spánku, klidné aktivity
• 22:30–23:00: ideální doba ke spánku

Tip:

Pokud víte, že jste výrazný skřivan nebo sova, upravte si denní rozvrh podle sebe. Důležité je znát své tempo a pracovat s ním, ne proti němu.

Biorytmus je o přirozeném rytmu, který řídí celé naše tělo. Od okamžiku, kdy jsme schopní přemýšlet, až po to, kdy máme největší chuť k jídlu nebo pohybu. A i když ho často nevnímáme, ovlivňuje nás víc, než si myslíme. Když se naučíte respektovat své vnitřní hodiny, přestanete plýtvat energií na boj s vlastní biologií. Místo toho ji začnete využívat ve svůj prospěch: efektivněji pracovat, lépe spát, mít víc energie i lepší náladu. Klíč není v dokonalém rozvrhu, ale v souladu se sebou. Dejte tělu světlo, klid a rytmus. A ono vám to vrátí tím nejlepším způsobem: každodenní pohodou, soustředěním a zdravou energií.

Lidé se také často ptají

Jak zjistit svůj biorytmus?

Biorytmus můžete vypozorovat nebo si ho nechat spočítat. Začněte jednoduše: pár dní si všímejte, kdy se vám nejlíp pracuje, kdy máte chuť na pohyb a kdy naopak přichází únava. Sledujte rytmus spánku, hladiny energie, soustředění i nálady. Už po týdnu budete mít jasnější představu o svém přirozeném nastavení. Existuje i tzv. výpočet biorytmu, pomocí data narození můžete získat přehled o svých fyzických, emocionálních a intelektuálních cyklech. I když není vědecky podložený, může být zajímavým doplňkem k vlastnímu pozorování. Vyzkoušet ho můžete online.

Jak být produktivnější?

Zkuste přestat bojovat s časem – a začněte pracovat v rytmu svého těla. Místo toho, abyste se nutili do soustředění, když jste unavení, si naplánujte náročné úkoly na dobu, kdy vám to nejlíp myslí. Využívejte biorytmy: dopoledne na hlubokou práci, odpoledne na rutinu, večer na klid. Přidejte k tomu dostatek světla, pohybu, kvalitní spánek a rozumný přístup ke kofeinu – a zjistíte, že i malá změna může mít velký dopad. Produktivita není o dření nonstop. Je o chytře načasované energii.

Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.

Zdroje

HEALTHLINE. What Are Biological Rhythms? [online]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/biological-rhythms

HEALTHLINE. Everything to Know About Your Circadian Rhythm [online]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/healthy-sleep/circadian-rhythm

WEBMD. What Are Biological Rhythms? [online]. Dostupné z: https://www.webmd.com/a-to-z-guides/what-are-biological-rhythms

BRITANNICA. biological rhythm [online]. Dostupné z: https://www.britannica.com/science/circadian-rhythm

Antioxidanty hrají zásadní roli v tom, jak rychle stárneme a jak dobře se cítíme každý den. Jsou to přírodní látky, které pomáhají chránit naše buňky před poškozením, zpomalují stárnutí a snižují riziko civilizačních nemocí. Možná vás překvapí, že antioxidanty nejsou jen v kosmetice nebo doplňcích stravy, ale i v běžných potravinách, které máte možná právě teď doma. V tomto článku se dozvíte, co jsou antioxidanty, jaké mají účinky na zdraví, kde je hledat a jak fungují.

Co jsou antioxidanty a proč bez nich stárneme rychleji

Když se řekne antioxidant, spoustě lidí se vybaví slovo zdraví. Ale co se za tímto pojmem skutečně skrývá? Antioxidanty nejsou žádné kouzelné pilulky jsou to přirozeně se vyskytující látky, které tělo používá jako štíty proti tzv. volným radikálům. Tyto radikály jsou vedlejším produktem našich běžných životních funkcí, jako je dýchání nebo trávení. Problém nastává ve chvíli, kdy se jejich množství vymkne kontrole to je moment, kdy vzniká oxidační stres.

Tip na článek 

Chcete si osvěžit, co přesně je oxidační stres a jaké jsou jeho důsledky? Mrkněte do tohoto článku o oxidačním stresu, kde najdete podrobné vysvětlení.

Antioxidanty v těle neutralizují volné radikály tím, že jim předají elektron. Bez antioxidantů by se volné radikály mohly nekontrolovaně šířit a poškozovat zdravé buňky. To by vedlo k rychlejšímu stárnutí, oslabené imunitě a vyššímu riziku nemocí, jako je rakovina nebo srdeční potíže. Antioxidanty jsou proto v našem těle opravdu důležití ochránci, dělají svou práci tiše, ale velmi účinně.

Proč jsou antioxidanty klíčem k dlouhověkosti?

Dlouhověkost je výsledkem každodenních rozhodnutí a antioxidanty v tom hrají hlavní roli. Oxidační stres je jedním z hlavních spouštěčů stárnutí. Když ho tělo nezvládá, stárne rychleji nejen pleť, ale i vnitřní orgány.

Dostatek antioxidantů pomáhá tento proces zpomalit zevnitř i zvenčí:

• Zmírňují záněty v těle
  
  
• Posilují imunitní systém
  
  
• Chrání mozek a nervovou soustavu
  
  
• Přispívají k pružné pokožce a zdravým cévám
  
  
• Snižují riziko civilizačních onemocnění

Věděli jste, že... 

Studie potvrzují, že lidé, kteří konzumují antioxidanty v potravinách pravidelně, mívají nižší výskyt srdečních chorob, rakoviny nebo Alzheimerovy choroby. A to není náhoda přírodní antioxidanty podporují rovnováhu v těle na všech úrovních.

Antioxidanty a geny 

Když se řekne dlouhověkost, většina z nás si vybaví japonské ostrovy, usměvavé seniory, kteří ještě v devadesáti pěstují zeleninu. Jde o tajemství, které bychom chtěli znát všichni. Dlouhověkost totiž není jen o genech je to především o tom, jak se o své buňky staráme. 

Stres poškozuje DNA, snižuje pružnost cév, zvyšuje zánět v těle a urychluje buněčné stárnutí. A právě antioxidanty jsou ty, které dokážou tuto tichou destrukci zpomalit nebo dokonce zastavit.

Studie ukazuje, že antioxidantní polyfenoly (např. v červeném víně, borůvkách nebo zeleném čaji) prokazatelně snižují riziko:

• Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby
  
  
• Kardiovaskulárních onemocnění
  
  
• Některých typů rakoviny (antioxidanty a rakovina)

Zajímavost

Další výzkumy potvrzují, že antioxidanty v potravinách když jsou součástí běžné denní stravy snižují riziko úmrtí na civilizační nemoci až o 30 %. To už není detail, to je životní rozdíl.

Co je ale ještě zajímavější? Nejsilnější přírodní antioxidanty jako resveratrol, astaxanthin nebo flavonoidy, které nejenže chrání buňky, ale působí i epigeneticky. To znamená, že dokážou ovlivňovat zapínání a vypínání určitých genů konkrétně těch, které řídí opravy buněk, snižují záněty a podporují dlouhověkost. Laicky řečeno: antioxidanty mohou ovlivnit, jak rychle nebo pomalu vaše tělo stárne.

Jak měřit hladinu antioxidantů v těle?

Díky pokrokům v diagnostice dnes existují specializované testy, které umí měřit hladinu antioxidantů v těle nebo přímo stupeň oxidačního stresu. Tyto testy jsou založeny na analýze volných radikálů, obranyschopnosti buněk a schopnosti organismu „opravovat škody“. Nejčastěji se provádějí:

• Krevní testy na přítomnost antioxidantů (např. vitaminu C, E, selenu)
  
  
• Měření oxidačního stresu – testy, které hodnotí rovnováhu mezi volnými radikály a schopností těla se bránit
  
  
• Spektrální skenování pokožky – bezbolestná metoda, která během pár minut vyhodnotí antioxidační stav těla podle stavu tkání
  

Tyto testy se provádějí většinou v centrech celostní medicíny, na klinikách prevence nebo u odborníků na výživu a zdravý životní styl.

Nejlepší antioxidanty v potravinách

Pokud hledáte způsob, jak zlepšit své zdraví a prodloužit si život, zařazení antioxidantů do každodenní stravy je klíčem. Takže, co přesně bychom měli jíst, abychom z antioxidantů vytěžili maximum? Pojďme se na to podívat podrobně.

1. Borůvky

Borůvky patří mezi nejznámější přírodní zdroje antioxidantů, především díky vysokému obsahu flavonoidů. Přispívají k ochraně mozkových buněk, zlepšují paměť a mohou snižovat riziko neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Doporučuje se jejich pravidelná konzumace nejlépe čerstvých nebo mražených, například v ovesné kaši, jogurtu či smoothie.

2. Zelený čaj a matcha

Především koncentrovaná forma matcha, obsahuje vysoké množství katechinů silných přírodních antioxidantů. Tyto látky pomáhají snižovat zánětlivé procesy v těle, podporují zdraví cév a pokožky a přispívají k ochraně před volnými radikály. Matcha navíc obsahuje L-theanin, aminokyselinu, který podporuje klid a soustředění. Vhodné je zařadit šálek zeleného čaje či matcha latte zejména dopoledne.

Doporučené produkty pro soustředění:

3. Červené víno

Ano, i červené víno může být (v malém množství) součástí zdravého životního stylu. Resveratrol pomáhá snižovat záněty, chrání cévy a dokonce může zpomalovat proces stárnutí buněk. Samozřejmě, klíčem je umírněnost sklenka červeného vína k večeři může být prospěšná, ale nadměrná konzumace alkoholu přináší více škody než užitku. Pokud hledáte bezalkoholovou alternativu, zkuste červené hrozny, které rovněž obsahují resveratrol.

4. Goji

Kustovnice čínská je superpotravinou, která je nabitá antioxidanty, jako je beta-karoten, vitamin C a zinek. Podporují imunitní systém, zlepšují kvalitu pleti a chrání buňky před poškozením. Goji můžete přidat do jogurtu, salátů nebo je jednoduše jíst jako zdravou svačinku. Tyto malé plody jsou perfektní volbou pro každého, kdo hledá přírodní antioxidanty, které posilují tělo i mysl.

5. Ořechy a semínka

Mandle, vlašské ořechy, chia semínka a další ořechy a semena jsou skvělým zdrojem vitaminu E a selenu, silné antioxidanty, které chrání buňky před stárnutím a podporují zdraví pokožky. Ořechy jsou také bohaté na zdravé tuky, které zlepšují funkci mozku a podporují zdraví srdce. Stačí hrstka ořechů denně a vaše tělo dostane dávku těchto důležitých látek.

6. Listová zelenina

Zelená listová zelenina, jako je špenát nebo kapusta, je opravdový poklad. Obsahuje celou škálu silných antioxidantů vitamin C, vitamin E, beta-karoten a další přírodní látky, které pomáhají chránit buňky před poškozením a zpomalují známky stárnutí. Navíc prospívají vašemu zraku, imunitnímu systému i pokožce. 

Chcete-li zahrnout nejlepší antioxidanty do svého jídelníčku, zaměřte se na barvy. Červená, oranžová, zelená, fialová všechny tyto odstíny signalizují přítomnost antioxidantů v potravinách. 

Seznam antioxidantů v potravinách

Tady je přehled těch nejdůležitějších antioxidantů, které si zaslouží pozornost spolu s jejich hlavními zdroji a tím, čím ti v těle pomáhají:

Antioxidanty v kosmetice a doplňcích stravy

Naše pleť je každý den vystavena slunci, znečištěnému ovzduší i stresu. Všechny tyto vlivy mohou zvyšovat množství volných radikálů, které způsobují předčasné stárnutí, vrásky a ztrátu jasu pokožky. Pravidelné používání kosmetiky s antioxidačními složkami může zpomalit vznik vrásek, zlepšit pružnost pleti a sjednotit její tón.

Mezi nejčastější a nejúčinnější antioxidanty v kosmetice patří:

• Vitamin E – zvlhčuje, regeneruje, chrání před sluncem
  
  
• Vitamin C – rozjasňuje pleť, stimuluje tvorbu kolagenu
  
  
• Koenzym Q10 – zvyšuje elasticitu, zpomaluje stárnutí buněk
  
  
• Niacinamid (vitamin B3) – podporuje obnovu kožní bariéry
  
  
• Zelený čaj – zklidňuje, působí protizánětlivě

Doporučené produkty:

Nejčastější mýty o antioxidantech

Antioxidanty jsou dnes skloňované napříč médii, obaly potravin i kosmetických produktů. Jenže s jejich popularitou se šíří i celá řada mýtů. Pojďme si tři nejčastější z nich rozebrat a dát věci na pravou míru.

1. „Antioxidanty jsou jen módní trend.“

Možná už jste slyšeli, že antioxidanty jsou jen marketingová bublina. Jenže věda říká něco jiného. Antioxidanty nejsou žádnou novinkou jejich účinky na lidské zdraví jsou zkoumány už desítky let. Vědecké studie ukazují, že přírodní antioxidanty dokážou:

• chránit buňky před poškozením,
  
  
• snižovat riziko chronických nemocí (např. kardiovaskulárních, neurodegenerativních nebo onkologických),
  
  
• zpomalovat proces stárnutí.
  

Rozhodně nejde o trend sezóny. Jde o základní biologický mechanismus, kterým si naše tělo pomáhá, bránit se vlivům okolí.

2. „Můžu jíst libovolné množství antioxidantů bez rizika.“

Tohle je časté nedorozumění. Antioxidanty jsou pro tělo prospěšné, ale i tady platí: všeho moc škodí. Zvlášť pokud jde o doplňky stravy vysoké dávky vitaminu A, E nebo selenu ve formě pilulek mohou být ve velkém množství naopak toxické a zatěžovat játra nebo štítnou žlázu.

3. „Antioxidanty vyřeší všechny zdravotní problémy.“

Kéž by to byla pravda. Ale antioxidanty nejsou kouzelná pilulka, která vyléčí všechny potíže. Jsou jednou z důležitých součástí celkově zdravého životního stylu, který zahrnuje i:

• pravidelný pohyb,
  
  
• kvalitní spánek,
  
  
• zvládání stresu,
  
  
• vyváženou stravu a dostatek tekutin.
  

Antioxidanty podporují regeneraci, chrání buňky a zpomalují stárnutí, ale samy o sobě nezachrání tělo před vším, pokud mu chybí pohyb a péče. Jsou parťákem, ne spasitelem.

Dlouhověkost nevzniká ze dne na den, ale z každodenních návyků, které se opakují. Antioxidanty hrají v tomto procesu důležitou roli – pomáhají tělu zvládat oxidační stres, chrání buňky před poškozením a podporují zdravé fungování orgánů i celého imunitního systému. Pravidelná konzumace potravin bohatých na antioxidanty, jako jsou borůvky, zelený čaj, listová zelenina nebo ořechy, může výrazně přispět ke zpomalení stárnutí a prevenci civilizačních onemocnění. I malé změny v jídelníčku mají smysl a právě ty mohou být klíčem k delšímu a kvalitnějšímu životu. Tak co zítra (nebo už dnes) přihodíte na svůj talíř vy?

Lidé se také často ptají

Existuje způsob, jak si antioxidanty v těle změřit?

Ano, existují moderní testy, které měří hladinu oxidačního stresu nebo schopnost těla neutralizovat volné radikály. Některé jsou dostupné i v lékárnách nebo na specializovaných klinikách. Ale signály často poznáte i bez testu třeba na pokožce, únavě nebo imunitě.

Pomáhají antioxidanty i psychice nebo jen tělu?

Výzkumy ukazují, že antioxidanty mají vliv i na duševní zdraví. Snižují zánět v mozku, který bývá spojený s úzkostmi, depresí nebo kognitivním úpadkem. Polyfenoly z čaje, borůvek nebo kakaa mohou podporovat klid a lepší soustředění.

Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.

 Zdroje:

NATIONAL LIBRARY OF MEDICINE. The Beneficial Effects of Antioxidants in Health And Diseases. Online. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32558487/. 

HEALTHLINE. Antioxidants Explained in Simple Terms. Online. Dostupné z: https://www.healthline.com/nutrition/antioxidants-explained.

MEDICALNEWS. How can antioxidants benefit our health? Online. Dostupné z: https://www.medicalnewstoday.com/articles/301506. 

NATIONAL LIBRARY OF MEDICINE. Biochemistry, Antioxidants. Online. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK541064/. 

HEALTHLINE. Should You Take Antioxidant Supplements? Online. Dostupné z: https://www.healthline.com/nutrition/antioxidant-supplements.

Stále víc lidí dnes sahá po antidepresivech, ať už kvůli úzkosti, dlouhodobému napětí nebo pocitu, že „už to prostě nejde dál“. Možná i vy zvažujete léky na deprese, nebo vám je nově předepsal lékař, ale jak vlastně antidepresiva fungují? Jaké jsou jejich druhy, které jsou nejlepší na úzkost, a co byste měli vědět o vedlejších účincích? V tomhle článku najdete srozumitelně vysvětleno vše podstatné, od rozdílů mezi SSRI, SNRI a tricyklickými antidepresivy, až po tipy, jak se v celé té změti názvů a informací neztratit.

Co jsou antidepresiva a proč jsou důležitá?

Jedná se o léky na předpis, které byly vyvinuty k léčbě psychických onemocnění, jako je deprese, úzkosti, poruchy spánku nebo i některé chronické bolesti. Ale antidepresiva nejsou jen o „štěstí v pilulce“, jak je někdy mylně označováno. Jejich hlavním úkolem je obnovit rovnováhu chemických procesů v mozku, které mohou být při psychickém onemocnění narušeny.

Antidepresiva se nejčastěji předepisují při středně těžké až těžké depresi, která výrazně zasahuje do běžného života. Antidepresiva se využívají se také při:

• generalizovaná úzkost, 
• panická ataka, 
• posttraumatická stresová porucha,
• obsedantně-kompulzivní porucha (OCD). 

Některé typy antidepresiv navíc pomáhají i s poruchami spánku nebo chronickou bolestí, například u fibromyalgie.

Věděli jste, že… 

Podle statistik WHO trpí depresí na celém světě více než 280 milionů lidí. V České republice pak podle údajů SÚKL užívá antidepresiva téměř 800 tisíc lidí, představuje to zhruba 8 % populace. Toto číslo každým rokem stoupá.

Jak antidepresiva fungují 

Abychom pochopili, jak antidepresiva fungují, musíme se nejdřív podívat na to, co se děje v našem mozku, když procházíme depresí nebo úzkostí. Naše emoce, nálada i schopnost zvládat stres totiž úzce souvisí s neurotransmitery, drobnými chemickými látkami, které si naše mozkové buňky mezi sebou předávají jako vzkazy. Hlavní neurotransmitery, které ovlivnují psychiku:

• Serotonin (hormon štěstí) –  pomáhá regulovat náladu, spánek i chuť k jídlu. Když ho je málo, cítíme smutek, podrážděnost nebo vnitřní prázdno.
  
  
• Dopamin – souvisí s motivací, radostí, energií a schopností prožívat potěšení.
  
  
• Norepinefrin (noradrenalin) – pomáhá zvládat stres, podporuje soustředění a bdělost.

U lidí s depresí nebo úzkostí bývá rovnováha těchto látek narušená. Antidepresiva se snaží tuto nerovnováhu upravit, zvyšují dostupnost neurotransmiterů v mozku nebo upravují způsob, jakým je mozek zpracovává. Dochází ke zmírnění příznaků, jako je smutek, napětí, únava nebo nespavost.

TIP na další článek

Zajímá vás, co všechno může stát za dlouhodobým stresem, neklidem nebo těžko popsatelným vnitřním tlakem, určitě si nenechte ujít tento článek: Úzkost – příznaky, projevy a léčba

Antidepresiva – druhy a jak působí

Existuje několik hlavních typů antidepresiv. Liší se tím, na jaké chemické procesy v mozku působí, jak rychle účinkují a jaké mohou mít vedlejší účinky. Každý typ má své místo v léčbě a volba toho pravého vždy závisí na konkrétních potížích.

1. SSRI – selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu

SSRI antidepresiva patří mezi nejčastěji předepisované a zároveň nejúčinnější antidepresiva na úzkost a deprese. Možná znáte některé z jejich názvů antidepresiv, jako je sertralin, fluoxetin nebo escitalopram. Jejich hlavní úkolem je zabránit tomu, aby se serotonin příliš rychle vstřebal zpět do mozkových buněk – čímž zůstává v mozku déle aktivní a pomáhá stabilizovat náladu.

Používají se při depresi, úzkostných poruchách, panických atakách nebo obsedantně-kompulzivní poruše (OCD). V porovnání s jinými typy mají nižší riziko vedlejších účinků a bývají dobře snášeny. Patří mezi vůbec nejčastější antidepresiva na předpis.

2. SNRI – inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu

SNRI antidepresiva, jako je například venlafaxin nebo duloxetin, ovlivňují kromě serotoninu i norepinefrin, je neurotransmiter důležitý pro naši bdělost a pozornost. Tento typ léků často pomáhá lidem, kterým samotné antidepresiva nestačí.

Využívají nejen u depresí, ale i v případech, kdy pacient trpí výraznou únavou, potížemi s koncentrací nebo sníženou motivací. I tyto léky na deprese na předpis mohou být velmi účinné, zvlášť pokud je potřeba podpořit i kognitivní funkce.

3. Tricyklická antidepresiva (TCA)

Jsou jednou z nejstarších skupin, a i když se dnes předepisují méně, stále mají své místo zejména u těžších forem deprese nebo chronických bolestivých stavů, například fibromyalgie či migréna. Patří sem léky jako amitriptylin nebo imipramin.

Na rozdíl od modernějších antidepresiv ovlivňují širší spektrum neurotransmiterů, které přinášejí silnější účinek, ale také více vedlejších účinků, typicky například ospalost a sucho v ústech.

4. MAO inhibitory

Jsou zvláštní skupinou silných antidepresiv, které se používají výjimečně většinou tehdy, když ostatní léky na depresi na předpis nezabírají. Fungují tak, že blokují enzym, který rozkládá serotonin, dopamin a norepinefrin.

Kvůli riziku interakcí a nutnosti dodržovat přísná dietní omezení se tyto antidepresiva 4. generace nasazují opravdu jen pod pečlivým dohledem psychiatra. Jejich nevýhodou je nutnost dodržovat přísná dietní omezení (např. vyhýbat se některým druhům sýrů, vínu či uzeninám).

5. NASSA – specificky serotonergní antidepresiva

Mezi novější typy antidepresiv patří i tzv. NASSA, kam řadíme například mirtazapin. Tyto léky pomáhají posílit účinek serotoninu i norepinefrinu, a navíc mají zklidňující (sedativní) účinky.

Často se nasazují u pacientů, kteří trpí nejen depresí, ale i výraznou úzkostí nebo problémy se spánkem. Pomáhají zklidnit mysl a usnadnit usínání. Na druhou stranu mohou zvyšovat chuť k jídlu.

Doporučené produkty:

Druhy antidepresiv podle účinnosti a síly

Rozlišujeme nejslabší, lehčí i nejsilnější antidepresiva. Každá tato skupina má své místo v léčbě. Jak se v nich vyznat a kdy se který typ používá?

1. Nejslabší antidepresiva

Jsou určena především lidem s mírnou formou deprese nebo úzkosti. Nejčastěji jde o přírodní alternativy, jako je třezalka tečkovaná, nebo velmi nízké dávky SSRI antidepresiv (např. citalopram v malých dávkách).

Tato léčba má mírný účinek na serotonin, hormon ovlivňující naši náladu. Je vhodná jako první krok v případech, kdy příznaky nejsou výrazně omezující. Mají jemné působení bývají a jsou označována i jako bezpečná antidepresiva, vedlejší účinky jsou většinou minimální, například mírná nevolnost nebo únava, které rychle odezní.

2. Lehká antidepresiva

Pro pacienty s mírnou až středně těžkou depresí nebo úzkostí, která již zasahuje do jejich každodenního fungování. Patří sem typicky SSRI léky jako sertralin nebo escitalopram. Lehká antidepresiva jsou dnes jednou z nejčastějších možností léčby úzkostných poruch.

Jejich účinek spočívá ve zvýšení hladiny serotoninu v mozku a pomáhají stabilizovat náladu a zklidnit myšlenky. Obvykle začnou účinkovat během 2–4 týdnů. Vedlejší účinky antidepresiv této skupiny bývají mírné (únava, sucho v ústech nebo mírný pokles libida) a často časem ustupují.

TIP na produkt 

V úvodních fázích mírné deprese nebo úzkosti volí také přírodní cestu podpory psychiky. Za vyzkoušení stojí například zelený kratom Super Green, který může podpořit energii, soustředění i psychickou rovnováhu.

3. Nejsilnější antidepresiva

Nasazují se u pacientů s těžkou depresí, chronickou úzkostí nebo tam, kde jiné léky nezabírají. Tato skupina zahrnuje tricyklická antidepresiva (TCA) jako amitriptylin a MAO inhibitory jako fenelzin.

Jejich účinek je silný, protože ovlivňují nejen serotonin, ale i dopamin a noradrenalin. Používají se například u rezistentní deprese, silných úzkostných stavů nebo při psychosomatické bolesti. Kvůli riziku závažnějších vedlejších účinků jako je ospalost, kolísání krevního tlaku nebo přibírání na váze se podávají výhradně na předpis a pod pečlivým dohledem psychiatra.

Pocity po nasazení antidepresiv

Začít užívat antidepresiva bývá pro mnoho lidí velkým krokem. Často přináší úlevu, že se konečně se něco řeší. Zároveň ale přichází i obavy: Co když se nic nezmění? Co když mi bude hůř?

Dobrou zprávou je, že většina změn, které se objeví na začátku léčby, je normální a dočasná. Každý organismus reaguje trochu jinak, ale některé projevy se opakují často. Tady je přehled toho, co můžete čekat v prvních dnech a týdnech:

• Zpočátku se nemusí nic dít – Je běžné, že první dny nepřinesou žádnou výraznou úlevu. Antidepresiva potřebují čas obvykle 2–4 týdny, než začnou účinkovat naplno.

• Mírné vedlejší účinky – Nevolnost, bolest hlavy, únava, závratě mohou být součástí adaptační fáze.
  
  
• Výkyvy nálady nebo úzkosti – U některých lidí se mohou krátkodobě zhoršit pocity úzkosti nebo podrážděnosti. I to může být přechodná reakce.
  
  
• Citlivější vnímání těla a psychiky
  
  
• Nespavost nebo naopak zvýšená ospalost

Doporučené produkty:

Vedlejší účinky antidepresiv

Stejně jako u jiných léků se ale i tady mohou objevit vedlejší účinky, nejčastěji v prvních týdnech léčby nebo při změně dávkování. Ve většině případů však časem ustupují. Nejčastější vedlejší účinky antidepresiv:

• Nevolnost nebo zažívací potíže – jsou časté hlavně u SSRI, zejména na začátku léčby. Pomůže užívání léků po jídle a lehká strava
  

• Únava a ospalost – některé antidepresiva (např. mirtazapin, tricyklická) mohou mít tlumivý účinek a navodit ospalost.
  
  
• Změny hmotnosti – Některé léky zvyšují chuť k jídlu a zpomalují metabolismus, jiné ji naopak snižují. Pomáhá pravidelný pohyb a vyvážená strava.
  
  
• Snížené libido nebo sexuální potíže – tento nežádoucí účinek je častější u SSRI a může mít vliv na partnerské vztahy. Pomáhá otevřená komunikace a případná úprava léčby, existují i alternativy s menším vlivem na sexualitu.

Méně často se objevují také:

• Pálení těla po antidepresivech – může jít o přecitlivělost nebo alergii. Pokud se objeví vyrážka nebo otok, kontaktujte lékaře.
  
  
• Zhoršení stavu po zvýšení dávky antidepresiv – např. zvýšená úzkost nebo neklid. Obvykle jde o přechodný stav, ale pokud trvá déle než týden, řešte to s lékařem.

Vedlejší účinky nejsou selháním léčby. Tělo i mysl si jen potřebují na léčbu postupně zvyknout. Sledujte, jak se cítíte, a nebojte se to probrat s lékařem. Někdy stačí malá úprava dávky nebo změna léku a rozdíl může být obrovský.

 TIP na článek 

Někdy se člověk cítí mizerně, aniž by přesně věděl proč. Právě v pochopení příčin často začíná změna k lepšímu. Tento článek vám pomůže udělat první krok: Příčiny deprese a jak se s nimi vypořádat.

Alternativy k antidepresivům

Antidepresiva jsou často prvním řešením, které nás napadne, když se potýkáme s úzkostmi, depresí nebo jinými psychickými obtížemi. Moderní medicína poskytuje účinné nástroje, které mohou pomoci stabilizovat chemické procesy v mozku. Ale co když nejste připraveni hned sahat po lécích? Co když hledáte jemnější, přirozenější cestu, jak zklidnit mysl? Pojďme se podívat na některé z nejúčinnějších možností, které máte k dispozici.

1. Bylinky pro klidnou mysl

Už naše babičky věděly, že některé bylinky mají schopnost zklidnit mysl a podpořit emoční rovnováhu. Mezi nejznámější patří: 

• Třezalka tečkovaná –  je často přirovnávána k přírodním antidepresivům díky svým účinkům na zlepšení nálady. Obsahuje látky, které ovlivňují serotonin v mozku, podobně jako léky na předpis. Pozor ale na její interakce s některými léky, například hormonální antikoncepcí.
  
  
• Levandule – ať už v podobě esenciálního oleje, čaje nebo vonného sáčku pod polštář, levandule je skvělá pro uvolnění a podporu kvalitního spánku.

2. Doplňky stravy jako podpora psychiky

Začněte jednoduchým řešením, které můžete začlenit do své rutiny. Doplňky stravy mohou být dobrým startem. Mezi nejoblíbenější patří: 

• Omega-3 mastné kyseliny – studie ukazují, že pravidelný příjem omega-3 (např. z rybího oleje) může zlepšit náladu a snížit příznaky deprese. 
  
  
• Vitamín D  – nedostatek „slunečního vitamínu“ je často spojován s úzkostmi a depresemi, zejména v zimních měsících.

Najít to správné antidepresivum může chvíli trvat a je to naprosto v pořádku. Co pomůže jednomu, nemusí fungovat druhému, a někdy je potřeba vyzkoušet několik možností, než si mozek i tělo opravdu „sednou“. Možná bude nutné upravit dávku, dát tělu čas, nebo zkusit jiný typ léku. Pokud ani po několika týdnech nepocítíte úlevu, nebojte se to říct svému lékaři, může to být signál, že existuje vhodnější varianta. Antidepresiva nejsou zázrak přes noc, ale mohou být stabilním bodem, od kterého se dá začít znovu stavět.

Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.

Zdroje

HEALTHLINE. Selective Serotonin Reuptake Inhibitors (SSRIs): What to Know. Online. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/depression/selective-serotonin-reuptake-inhibitors-ssris.

MEDICAL NEWS. All about antidepressants. Online. Dostupné z: https://www.medicalnewstoday.com/articles/248320. 

NHS. Side effects - Antidepressants. Online. Dostupné z: https://www.nhs.uk/mental-health/talking-therapies-medicine-treatments/medicines-and-psychiatry/antidepressants/side-effects/. 

NATIONAL LIBRARY OF MEDICINE. Antidepressants. Online. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538182/.

HEALTHLINE. What Medications Help Treat Depression? Online. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/depression/medication-list.

Když si představíte cedr, co vám přijde na mysl? Možná majestátní strom nebo vůně cedrového dřeva, která evokuje klid a spojení s přírodou. Cedr však není jen strom, je to symbol síly, odolnosti a historie, která sahá tisíce let zpět. Druhy jako cedr atlaský, nebo cedr sibiřský uchvátí svou jedinečností a nacházejí využití ve světě dřeva, zdraví i esenciálních rituálů. Jaké tajemství ukrývá cedrové dřevo, ceněné po celém světě?

Co je cedr? 

Už jen to slovo samo o sobě zní silně, klidně a vznešeně. A přesně takový tenhle strom je. Patří do rodu jehličnanů z čeledi borovicovitých a jeho vzhled i vlastnosti mu zajistily výjimečné místo v přírodě i kultuře. Cedr je archetypem síly, stálosti a tiché moudrosti. Cedr je mohutný strom, který může dorůstat výšky až 40 metrů. Koruna bývá široká a čímž vytváří dojem deštníku. 

Věděli jste že…. 

Libanonský cedr nejenže zdobí vlajku této země, ale také se stal národním pokladem. Cedrové lesy v Libanonu jsou chráněny jako přírodní rezervace a představují bohaté dědictví, které je třeba zachovat pro budoucí generace.

Symbolika a historie cedru

Cedr byl po tisíce let symbolem síly, čistoty a duchovní ochrany. Už starověké civilizace vnímaly cedr jako něco víc než jen praktický materiál. Byl posvátný.

• Egypťané používali cedrové dřevo na rakve a chrámy, věřili, že jeho vůně chrání duši na cestě do posmrtného života. Cedrové vykuřování mělo očistnou sílu.
  
  
• Féničané stavěli z cedru lodě, které odolávaly času i moři. Cedr byl jejich poklad, obchodovali s ním po celém Středomoří.
  
  
• Bible mluví o cedru jako o stromu bohů a králů. Chrám krále Šalamouna byl postaven právě z libanonského cedru. Spojoval nebe se zemí.
  

Zajímavost

Sudy z cedrového dřeva mohou zcela změnit chuť alkoholu. Whisky či víno, které zrají v těchto sudech, získávají jemné dřevité tóny s nádechem vanilky a koření. 

Druhy cedrů a jejich vlastnosti

Rozlišujeme několik druhu cedru, které rostou v různých koutech světa. Některé druhy jsou posvátné, jiné praktické, všechny však nesou hluboký příběh, o síle, ochraně, odolnosti i vnitřním klidu. Podívejme se na jednotlivé druhy blíže.

1. Libanonský cedr 

Patří mezi nejznámější a nejuctívanější stromy na světě. Jeho historie sahá tisíce let zpět a jeho význam je hluboce zakořeněn v kulturách Blízkého východu. Už ve starověku byl tento majestátní strom uctíván pro svou krásu, sílu a dlouhověkost. V Bibli je libanonský cedr zmiňován jako symbol nesmrtelnosti, vznešenosti a Boží přítomnosti.

Využití libanonského cedru:

• Stavby a řemesla – Jeho přirozená odolnost proti hnilobě z něj činí vyhledávaný materiál pro výrobu kvalitního nábytku, dekorací i truhlářských výrobků s dlouhou životností.
  
  
• Duchovní a symbolický význam – Používá se jako symbol ochrany, vytrvalosti a klidu nebo pro duchovní nebo meditační rituály.

2. Cedr himalájský (Cedrus deodara)

Cedr himalájský nese jméno přímo ze sanskrtu devadāru, tedy „božský strom“. Roste v náročných podmínkách indických a nepálských hor, kde čelí mrazům, vlhkosti i extrémům počasí V tamních kulturách je považován za posvátný symbol ochrany a spojení s vyššími silami.

Jeho dřevo je jemně aromatické, pevné a zároveň pružné s oblibou využívá tam, kde jiná dřeva selhávají. Dokáže odolávat vlhkosti, chladu i hnilobě. Tento druh cedru například v Indii je součástí chrámové architektury i rituálů, používá se při meditacích a tradičních obřadech jako prostředek pro očistu prostoru i mysli.

3. Cedr atlaský (Cedrus atlantica)

Používá se také jako zdroj vysoce kvalitních esenciálních olejů. Jeho dřevo ukrývá hlubokou, teplou a jemně balzamickou vůni, která má silné terapeutické účinky. Cedrový olej z tohoto stromu podporuje hlubokou relaxaci, usnadňuje dýchání, tiší vnitřní neklid a působí antibakteriálně i antisepticky. Využívá se v difuzéru, koupelích, masážních směsích i přírodní kosmetice.

4. Sibiřský cedr

I když se mu říká cedr sibiřský, nejde o pravý cedr, botanicky patří mezi borovice a jeho latinský název zní Pinus sibirica. Přesto si vysloužil pověst „stromu života“. Roste v čisté přírodě Sibiře a po staletí je součástí tradičního léčitelství, výživy i péče o tělo.

Nejcennější částí tohoto stromu jsou jeho cedrové oříšky, drobná semínka s jemnou, máslovou chutí. Jsou nabité živinami a právem se řadí mezi superpotraviny. Najdeme v nich:

• vysoký obsah vitamínu E, který působí jako antioxidant,
  
  
• minerály jako hořčík, zinek a mangan,
  
  
• kvalitní nenasycené mastné kyseliny, které prospívají srdci i mozku,
  
  
• jsou přírodní, čisté a nepražené – zachovávají si všechny živiny.

Doporučené produkty:

5. Červený cedr (Juniperus virginiana)

Červenohnědé dřevo červeného cedru vás uchvátí svou přírodní vůni, která krásně provoní prostor a zároveň odrazuje hmyz, zejména moly. Kvůli obsahu éterických látek je dřevo i olej z tohoto stromu přirozeným repelentem a zároveň má antiseptické účinky, takže se používá i při potížích s pokožkou nebo jako součást aromaterapie.

Využití:

• výroba nábytku, který vydrží desetiletí,
• podlah,
• nebo tradičních cedrových sudů a boxů na skladování.

3 tipy na využití cedru v každodenním životě

Cedr může být také všestranný pomocník ve vašem životě. Ať už jde o jeho dřevo, esenciální olej nebo výživné oříšky, cedr vám může pomoci zklidnit mysl, zpříjemnit domov i obohatit jídelníček.

Cedrový esenciální olej 

Má zemitou, teplou vůni, která podporuje uvolnění a soustředění. Přidejte pár kapek do difuzéru nebo do koupele s epsomskou solí, a vytvoříte si domácí relaxační rituál. Pomáhá při stresu, nespavosti i psychickém přetížení.

Pro masáž smíchejte olej s nosným olejem (např. mandlovým) a naneste na krk či ramena. Pro hlubší spánek potřete spánky nebo přidejte pár kapek na polštář.

Cedrové (piniové) oříšky

Cedrové (piniové) oříšky jsou bohaté na zdravé tuky, vitamíny a minerály. Hodí se:

• do salátů, jogurtů,
  
  
• jako zdravá svačina (stačí jen je lehce opražit na pánvi),
  
  
• nebo jako základ pro domácí pesto: mixujte je s bazalkou, česnekem, parmazánem a olivovým olejem.
  

Doporučené produkty

Cedrové dřevo 

Cedrové dřevo voní, odpuzuje moly a odolává vlhkosti. Často je využíváné například v saunách pro schopnost regulovat teplotu a vlhkost a zároveň uvolňovat přírodní aroma.

V domácnosti se hodí:

• na nábytek, obklady i podlahy,
  
  
• do koupelen a kuchyní díky odolnosti vůči vlhkosti,
  
  
• nebo ve formě malých cedrových destiček do šatníku, kde chrání oblečení před škůdci.

Cedr má v sobě sílu, klid i krásu, kterou si lidé cení už tisíce let. V historii byl symbolem ochrany a moudrosti, dnes nám zpříjemňuje domovy, podporuje zdraví a obohacuje naši kuchyni.

Ať už vás zaujme jeho jemná vůně, výživné oříšky nebo krásné dřevo, cedr dokáže přinést harmonii a přírodní dotek do vašeho života. Možná vás překvapí, jak všestranný cedr vlastně je. A co všechno ještě může nabídnout právě vám?

Lidé se také často ptají

Je cedrový olej bezpečný pro děti nebo domácí mazlíčky?

U malých dětí se doporučuje používat pouze velmi nízké koncentrace a ideálně až od věku 2 let. Nejvhodnější je použití v difuzéru v dobře větrané místnosti, na krátký čas (např. 15–20 minut). Přímý kontakt s pokožkou nebo koupel s olejem u dětí do 6 let se nedoporučuje bez konzultace s odborníkem.

U psů může být cedrový olej v malém množství bezpečný, zejména pokud je kvalitní a 100% přírodní (bez příměsí). Pomáhá odpuzovat blechy a klíšťata a někteří majitelé ho přidávají do domácích repelentních sprejů. Ale pozor! Kočky na tom jsou jinak! Jejich tělo nedokáže některé složky esenciálních olejů zpracovat, takže u koček se použití cedrového oleje nedoporučuje vůbec.

Jak voní cedrový olej ve srovnání s jinými dřevitými esencemi (např. santal, pačuli)?

Cedrový olej má vůni, která je teplá, zemitá, jemně kouřová a zároveň velmi uzemňující. Na rozdíl od santalu, který je sladší, krémovější a smyslný.

Pačuli má zase hlubší, těžší a sladce zemitou vůni s orientálním nádechem, zatímco cedr je jednodušší, čistší a méně výrazný, ale o to víc harmonizující. Mnoho lidí ho vnímá jako bezpečný prostor.

Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.

Zdroje: 

BRITANNICA. Cedar. Online. Dostupné z: https://www.britannica.com/plant/cedar. 

THECANADIANENCYCLOPEDIA. Cedar. Online. Dostupné z: https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/cedar.

WOODLANDTRUST. (Cedrus libani). Online. Dostupné z: https://www.woodlandtrust.org.uk/trees-woods-and-wildlife/british-trees/a-z-of-british-trees/cedar/.

Přemýšlíte nad tím, co by asi tak mohl mít společného sluneční vitamín a rostlina, kterou tradičně využívají farmáři v jihovýchodní Asii? Na první pohled se nezdá, že jde o propojení, které by stálo za hlubší zkoumání. Jenže pokud se zajímáte o zdraví a celkovou vitalitu, tahle kombinace by vám neměla uniknout. Vitamín D je nezbytný pro správné fungování těla, zatímco kratom je oblíbený pro své jedinečné účinky na energii, relaxaci i soustředění. Co se ale stane, když spojíme tyto dva světy? Má dostatek vitamínu D vliv na to, jak kratom působí?

Vitamin D: Proč je tak důležitý a jak ho získat?

Než se podíváme na propojení vitamínu D s kratomem, pojďme si nejdříve ujasnit, proč je tato látka tak zásadní pro naše zdraví. Vitamín D existuje ve dvou hlavních formách:

• Vitamin D3 (cholekalciferol)
• Vitamin D2 (ergokalciferol)

Zatímco D3 si tělo dokáže samo vytvořit při vystavení UVB záření na kůži, D2 pochází výhradně z rostlinných zdrojů, jako jsou houby nebo obohacené potraviny. Proto je důležité, zejména v zimních měsících nebo při nízké expozici slunečnímu záření, doplňovat vitamín D nejen ze živočišných zdrojů. 

Vitamín D není jen „sluneční vitamín“, hraje klíčovou roli v regulaci imunitního systému, podporuje vstřebávání vápníku pro zdravé kosti a svaly a ovlivňuje naši náladu i energetickou hladinu. Nedostatek vitamínu D je překvapivě častý, zejména v zimních měsících, kdy slunce moc nesvítí.

Věděli jste, že..

Až 60 % lidské populace trpí nedostatkem vitaminu D?

Jak ho tedy doplnit? Nejlepším přirozeným zdrojem je sluneční záření, jak jsme již zmínili tělo si ho dokáže částečně samo syntetizovat při vystavení UVB paprskům. Tento způsob doplnění vitaminu D je skvělý především v létě, kdy jsou dny dlouhé a plné slunečního svitu. Pokud se však slunci moc nevystavujete, vyplatí se sáhnout po kvalitním doplňku stravy nebo se zaměřit na vyvážený jídelníček. Ve kterých potravinách vitamin D najdete?

Potravinové zdroje vitaminu D

Pokud zrovna nemáte možnost čerpat vitamin D ze slunce, můžete ho doplnit i z jídla. Mezi nejlepší zdroje patří:

• Tučné ryby – losos, makrela, sardinky, tuňák
• Vaječné žloutky – přirozený zdroj vitamínu D, skvělé na snídaně
• Mléčné výrobky – obohacené mléko, jogurty a sýry
• Rostlinné alternativy – sójové, mandlové a ovesné mléko obohacené o vitamín D (perfektní volba pro vegany)
• Houby – zejména ty vystavené UV záření, jako jsou shiitake nebo portobello
• Hovězí játra – méně populární zdroj, ale bohatý na vitamín D i další důležité živiny

Kratom a vitamin D: Jak spolu souvisí?

Ačkoliv zatím neexistují přímé studie o interakci vitamínu D a kratomu, na základě známého metabolismu obou látek lze odvodit několik závěrů. Vitamín D může ovlivnit účinky různých přírodních látek, včetně kratomu. Správná hladina vitamínu D podporuje funkci nervového systému a hormonální rovnováhu, což může nepřímo ovlivnit to, jak tělo reaguje na alkaloidy obsažené v kratomu.

Metabolismus kratomu probíhá hlavně v játrech, kde se alkaloidy jako mitragynin přeměňují na aktivní formy, které následně působí na receptory v mozku. Vitamin D může hrát nepřímou roli tím, že ovlivňuje funkci jaterních enzymů a vstřebávání některých látek. Nedostatek vitamínu D může zpomalit metabolismus a tím ovlivnit i to, jak rychle a intenzivně kratom působí.

TIP na článek

Zajímá vás více o tom, jaký má kratom vliv na játra? Přečtěte si náš článek: Kratom a jeho vliv na játra – Jak ovlivňuje trávení?

Vitamin D a nálada – může ovlivnit pocity spojené s užíváním kratomu?

Kratom je oblíbený díky svému vlivu na energii, soustředění a náladu. Zajímavé je, že vitamín D má podobný efekt – jeho dostatečná hladina je spojena s lepší náladou, nižší úrovní stresu a vyšší duševní odolností. 

Naopak jeho nedostatek může vést k únavě, podrážděnosti a dokonce k depresivním stavům. Pokud tedy užíváte kratom pro duševní pohodu nebo podporu energie, může být dostatek vitamínu D klíčovým faktorem pro maximalizaci jeho účinků.

Jak správně kombinovat kratom a vitamin D pro maximální efekt?

Vzhledem k tomu, že vitamín D hraje roli v metabolismu a nervovém systému, jeho kombinace s kratomem může být užitečná. V kratomuj vám přinášíme tipy, jak na to:

• Nezapomínejte na pravidelný přísun vitamínu D – pokud víte, že trpíte jeho nedostatkem, zaměřte se na potraviny bohaté na vitamín D nebo vhodné doplňky.
• Dávkujte chytře – zatímco vitamín D se ukládá do tukové tkáně a jeho hladina se zvyšuje postupně, kratom působí rychleji. To znamená, že pokud užíváte obojí, efekt vitamínu D se projeví dlouhodobě, zatímco kratom má spíše okamžitý účinek.
• Podpořte vstřebávání – vitamín D je rozpustný v tucích, takže pokud užíváte doplňky, je ideální je kombinovat s jídlem obsahujícím zdravé tuky, jako jsou ořechy, avokádo nebo olivový olej.
• Dbejte na celkovou životosprávu – jak kratom, tak vitamín D mají významný vliv na psychickou i fyzickou pohodu. Nejlepší výsledky dosáhnete, když k tomu přidáte vyváženou stravu, dostatek pohybu a kvalitní spánek.

Tip na článek

Pokud se zajímáte o to, jak podpořit svůj organismus nejen vitamíny, ale i jinými způsoby, doporučujeme přečíst si náš článek: 6 osvědčených tipů na účinnou detoxikaci organismu

Jak poznat nedostatek vitaminu D?

Může se to zdát jako běžná únava nebo horší nálada, ale ve skutečnosti může jít o signál, že vašemu tělu chybí vitamín D. Jeho nedostatek se projevuje nenápadně, ale ovlivňuje mnoho procesů v organismu – od energie až po imunitu.

Příznaky nedostatku vitamínu D

• Neustálá únava a pocit vyčerpání
• Svalová slabost nebo časté bolesti svalů a kloubů
• Zhoršená nálada, podrážděnost nebo sklony k depresím
• Snížená imunita a častější nachlazení
• Dlouhá doba hojení ran nebo časté záněty

Doporučené produkty:

Jak si hladinu vitamínu D otestovat?

Pokud na sobě některé z těchto příznaků pozorujete, není od věci nechat si hladinu vitamínu D změřit. Nejjednodušší je krevní test, který lze podstoupit u praktického lékaře nebo v soukromé laboratoři. Ideální hladina v krvi se pohybuje mezi 75–150 nmol/l, nižší hodnoty mohou znamenat potřebu suplementace nebo úpravy životního stylu.

Doporučená denní dávka vitaminu D

Kolik vitamínu D vlastně potřebujeme? Doporučený denní příjem se liší podle věku, životního stylu i ročního období. Zatímco v létě si většina lidí vystačí s pobytem na slunci, v zimních měsících je doplnění vitamínu D často nezbytné.

TIP

Pokud chcete vitamín D získat přirozeně, pobyt na slunci 15–30 minut denně (zejména na jaře a v létě) může pokrýt vaši denní potřebu.

Doporučené denní dávky (DDD) vitamínu D:

• Dospělí do 70 let – 600–800 IU 
• Senioři nad 70 let – 800–1000 IU 

Toto dávkování nám zajistí prevenci křivice, avšak pro zajištění dalších nezbytných tělesných funkcí je lepší dávkování navýšit. Odborníci se shodují, že bezpečný dlouhodobý příjem pro dospělé se pohybuje kolem 2000–4000 IU denně. Při výrazném deficitu lze krátkodobě užívat i vyšší dávky, vždy však pod dohledem lékaře.

Možná jste nikdy nepřemýšleli nad tím, že by vitamín D mohl mít vliv na to, jak se po kratomu cítíte. Ale tělo funguje jako dokonale propojený ekosystém – když chybí klíčové prvky, může se celkový efekt výrazně změnit. Správná hladina vitamínu D ovlivňuje nejen imunitu a náladu, ale i to, jak vaše tělo zpracovává látky, které mu dodáte – včetně alkaloidů kratomu.

Takže pokud chcete dostat z kratomu maximum, zaměřte se nejen na správné dávkování, ale i na celkovou podporu svého organismu. Chytré slunění, pestrý jídelníček a kvalitní doplňky stravy mohou být tím malým detailem, který udělá velký rozdíl. A když už jsme u toho – kdy jste naposledy byli na sluníčku? Možná je čas si dát pauzu, jít se projít a nechat tělo načerpat dávku přirozeného vitamínu D.

Lidé se také často ptají

Proč je v doplňcích stravy často kombinován vitamin D3 a K2?

Vitamín D3 a K2 se často kombinují, protože D3 podporuje vstřebávání vápníku do krve, zatímco K2 pomáhá směrovat vápník do kostí a zubů a zabraňuje jeho ukládání v cévách. Společně tak podporují zdraví kostí a kardiovaskulárního systému.

Může mi hrozit předávkování vitaminem D?

Ano, předávkování vitamínem D je možné, ale stává se spíše výjimečně a většinou jen při dlouhodobém užívání extrémně vysokých dávek (nad 10 000 IU denně). Jelikož je vitamín D rozpustný v tucích, může se v těle hromadit a vést k hyperkalcémii (nadbytku vápníku v krvi). To může způsobit nevolnost, slabost, ledvinové kameny nebo v extrémních případech i poškození orgánů. Bezpečný denní příjem pro dospělé je obvykle 2000–4000 IU, při vyšších dávkách je dobré konzultovat suplementaci s lékařem.

Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.

Zdroje

PMC. Translating Kratom-Drug Interactions: From Bedside to Bench and Back [online]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10353077/

AGEL Lékárna. Vitamín D – proč je důležitý a kdy ho doplňovat? [online]. Dostupné z: https://lekarna.agel.cz/o-nas/novinky/220509-vitamin-d

Healthline. Your Guide to Vitamin D Benefits [online]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/food-nutrition/benefits-vitamin-d

Trime. Kolik vitamínu D potřebujete a co vše má vliv na jeho hladinu v organismu? [online]. Dostupné z: https://trime.cz/blogs/news/kolik-vitaminu-d-potrebujete-a-co-vse-ma-vliv-na-jeho-hladinu-v-organismu

Kanna, Kava kava, CBD a dokonce i MDMA látky, které mají vliv na naši psychiku a stále častěji se o nich mluví jako o možných alternativách ke zvládání stresu, uvolnění či zlepšení duševní pohody. Po přečtení budete rozumět základním rozdílům mezi těmito látkami a budete schopni se lépe rozhodnout, co je pro vás vhodné.

Kanna (Sceletium tortuosum)

Kanna je také známá pod latinským názvem Sceletium tortuosum, je to rostlina, která má hluboké kořeny v historii lidstva. Ačkoliv se v posledních letech stává populární po celém světě, její příběh začal v odlehlých oblastech Jižní Afriky, kde ji po staletí využívali tamní domorodé kmeny.

Domorodé kmeny ji žvýkali, kouřili nebo z ní připravovali nálev, aby se zklidnili, zlepšili si náladu a získali energii na lov zvířat. Pro obyvatele byla také byla i silným nástrojem k hlubšímu duchovnímu prožitku např. v klidných chvílích při západu slunce nebo během rituálů.

Zajímavost

Legenda říká, že Kanna byla považována za dar přírody, který pomáhal lidem spojit se se svými emocemi a najít harmonii v jejich duši. Přečtěte si náš článek o bylině Kanna a zjistěte její benefity.

Tato tradice se přenesla do naší moderní doby, kdy je Kanna sběrateli používána především pro své účinky zmírnit stres a úzkost.

Jaké účinky má Kanna

Kanna je obsahuje účinné alkaloidy, například mesembrin, dokáže ovlivnit hladinu serotoninu v mozku, které vedou k těmto následujícím účinkům:

• Zlepšuje náladu – Pomáhá překonat negativní emoce a navozuje pocit pohody.
• Mírně euforické a relaxační účinky – Při vyšších dávkách může Kanna navodit pocit jemné euforie a hluboké relaxace. 
• Redukce stresu a úzkosti
• Snížení chuti k jídlu 

Kanna působí podobně jako červený kratom, který uleví od bolesti nebo zelený kratom, který se postará o dávku euforie a dobré nálady. Prozkoumejte kratomové produkty a alkaloidy, které skrývají za touto rostlinou.

Formy a dávkování kanny

Kanna je na trhu dostupná v několika formách. Mezi nejoblíbenější patří:

• jemný Kanna prášek (sušené a rozdrcené listy) lze snadno smíchat s jídlem nebo nápojem, 50–200 mg denně v závislosti na toleranci,
  
• extrakt obsahuje vyšší množství účinných látek (dávkování 10–50 mg),
• drcené listy (čaj) pro jemnější a pozvolnější účinek, užívejte 1–1,5 g jednou denně.

Při vyšších dávkách mohou nastat vedlejší účinky, například nevolnost, ospalost nebo mírné závratě. Proto je vždy vhodné začít s nižší dávkou.

Kava kava (Pepřovník opojný)

Slyšeli jste někdy o tradičních obřadech na tichomořských ostrovech? Kava kava zde hrála hlavní roli. Tato rostlina si již po staletí drží své pevné místo v kulturách Polynésie, Melanésie a Mikronésie. Je často spojována s rituály, meditacemi a společenskými setkáními, kde se pije pro své uklidňující a harmonizující účinky. 

Kava kava je hořká bylina, má zemitou barvu a nápoj z ní je mléčně zakalený. Polynésané věřili, že kava kava má nejen schopnost uvolnit tělo a mysl, ale také posílit mezilidské vztahy a vytvořit prostor pro hlubší duchovní prožitky. Dříve byla připravována tradičním způsobem žvýkáním kořenů, které byly následně míchány s vodou.

Doporučené produkty:

Jak Kava kava vypadá a co obsahuje?

Pepřovník opojný je rostlina s velkými srdčitými listy a dřevnatými stonky. Za účinky stojí kořeny, které obsahují aktivní látky kavalaktony. 

Kavalaktony působí na centrální nervový systém, ale na rozdíl od alkoholu nebo léků na uklidnění nezpůsobují zamlžené vnímání ani závislost. Proto je Kava kava často vyhledávána lidmi, kteří chtějí zmírnit stres a napětí, aniž by to, ale narušilo myšlení. 

TIP na článek

Příliš vysoké dávky nebo dlouhodobé užívání může mít nepříznivý vliv na zdraví jater. Kava kava by neměla být kombinována s alkoholem nebo léky na uklidnění. Zvažujete zakoupení a užívání této byliny? Přečtěte si náš článek o Kava kava, účinky, jak na správně dávkování a jaké jsou rizika.

Účinky Kava kava 

Její účinky jsou široké a zahrnují:

• silnou relaxaci a uvolnění,
• zmírnění úzkostí a stresu,
• uvolňuje svaly a podporuje regeneraci,
• jemně zmírňuje bolest, 
• navozuje nerušený spánek. 

V dnešní době je Kava kava dostupná v několika formách a to: čaj, extrakt a prášková forma. Pro mírné uvolnění je ideální dávka 70–100 mg kavalaktonů. Pokud hledáte středně silný efekt, zvolte 100–150 mg. Pro intenzivnější relaxaci se doporučuje 150–250 mg kavalaktonů.

Shrnutí rozdílů mezi Kanna vs Kava kava

Kava kava je z Pacifiku a podporuje relaxaci a uvolnění bez ztráty mentální jasnosti. Obsahuje kavalaktony, které působí na nervový systém a pomáhají zmírnit úzkost a stres. Na druhé straně, Kanna (Sceletium tortuosum) pochází z Jižní Afriky, uživatelé ji používají pro stimulační, antidepresivní účinky a rychlé navození dobré nálady.

Konopí a CBD 

Konopí je rostlina s typickými zubatými listy, která dorůstá až do výšky několika metrů. CBD se získává z jejích květů a stonků, jeho množství závisí na druhu rostliny, liší se mezi konopím setým (Cannabis sativa) a indickým (Cannabis indica). 

• Konopí seté (Cannabis sativa) – Má spíše vyšší obsah CBD a nižší obsah THC. Je často využíváno v průmyslovém zpracování (vlákna, oleje) a pro výrobu CBD produktů.
  
  
• Konopí indické (Cannabis indica) – Obsahuje vyšší množství THC a používání se pro své relaxační a psychoaktivní účinky.

Doporučené produkty:

Co to je CBD

CBD je jedním z více než stovky kanabinoidů, které se přirozeně nacházejí v rostlinách konopí. Na rozdíl od THC (tetrahydrokanabinolu), které je zodpovědné za psychoaktivní účinky marihuany, CBD neomamuje. Jinými slovy, nezpůsobuje pocit zkouření ani změny vnímání.

Hlavní složky, které konopí obsahuje, se nazývají kanabinoidy. Mezi nejznámější patří: 

• CBD (kanabidiol) – zklidňuje, zmírňuje záněty a podporuje rychlejší regeneraci těla
  
  
• THC (tetrahydrokanabinol) – Psychoaktivní látka, která působí na mozek a způsobuje změny vnímání.
  
  
• CBG (kanabigerol) –  Antibakteriální a regenerační účinky.

Účinky CBD a konopí

Zatímco celé konopí obsahuje jak CBD, tak THC a další kanabinoidy, které působí společně (tzv. entourage efekt), samotné účinky kanabidiolu zahrnují: 

• zmírnění stresu a úzkosti, 
• podporu klidného spánku, 
• snížení zánětlivých procesů a otoků, 
• úlevu od chronické bolesti, 
• zlepšení nálady a schopnosti regenerace.

TIP na článek 

CBD je účinné při snižování záchvatů u dvou vzácných a těžkých forem epilepsie u dětí, známých jako Dravetův syndrom a Lennox-Gastautův syndrom? FDA schválila první lék na bázi CBD, Epidiolex, právě pro tyto stavy.

Formy, použití a dávkování CBD a konopí

CBD a produkty z konopí jsou dnes dostupné v různých podobách:

• CBD oleje a tinktury
• Kapsle
• CBD kosmetika (krémy, oleje a mastičky)
• Náplasti (proti bolesti) 
• Konopné čaje a potraviny 
• Vaporizéry, CBD jointy a květy

Shrnutí rozdílů konopí a CBD

Konopí má dlouhou historii v tradiční medicíně kvůli léčivým a regeneračním účinkům. Obsahuje různé kanabinoidy, z nichž nejvýznamnější jsou THC a CBD. Zatímco THC má psychoaktivní účinky, CBD produkty se používají pro své uklidňující, protizánětlivé a harmonizační vlastnosti bez omamného působení.

MDMA: Psychoaktivní látka s terapeutickým potenciálem

Chemicky je 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin. MDMA má své kořeny převážně v laboratořích a stále je předmět studií. MDMA najdete také pod pojmem extáze, což je syntetická látka, která se řadí mezi empatogeny. To jsou látky, které podporují pocit empatie, emocionálního propojení a intenzivní prožitek. 

MDMA bylo poprvé syntetizováno už v roce 1912 německou farmaceutickou společností Merck. Tehdy však látka neměla žádné praktické využití. Až v 70. letech si MDMA získalo pozornost, když ho americký chemik Alexander Shulgin znovu objevil a začal zkoumat jeho účinky. Shulgin věřil, že MDMA může mít terapeutický potenciál a doporučil jeho použití v psychoterapii. V 80. letech se MDMA dostalo na ulici a rychle se stalo populárním v nočních klubech, akcích a mezi mladými lidmi, kteří hledali intenzivní prožitek. 

MDMA v terapii 

Navzdory jeho kontroverzní pověsti má MDMA překvapivě slibné využití v oblasti medicíny. Studie prováděné v posledních letech naznačují, že MDMA by mohlo být účinné při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD), depresí a úzkostných poruch. Terapeuti, kteří s touto látkou pracují, tvrdí, že MDMA pomáhá pacientům otevřít se a zpracovat trauma, které by jinak bylo těžké překonat.

Věděli jste, že… 

V České republice je MDMA stále nelegální a jeho užití mimo výzkumné účely je zakázáno.

Účinky MDMA

Jeho účinky lze přirovnat k emocionální horské dráze, ale té nejpříjemnější, jakou si dokážete představit. Po užití MDMA se tělo a mysl ponoří do stavu intenzivní euforie. Lidé často popisují pocit hluboké lásky a propojení nejen s blízkými, ale i s cizími lidmi či celým světem. 

Mezi hlavní účinky MDMA patří:

• Intenzivní euforie a radost – Svět najednou vypadá krásnější, problémy se vytrácí, člověk má pocit, že může všechno možné.
  
• Empatie a pocit propojení – MDMA je také nazýváno jako „droga lásky“, protože zvyšuje emoční pocity a snižuje sociální zábrany.
  
• Zesílené smyslové vnímání –  Hudba, barvy a doteky vše je více intenzivnější.
• Zvýšená energie

Účinky MDMA obvykle trvají 3–6 hodin, přičemž intenzita zážitku závisí na dávkování, prostředí a individuální citlivosti. 

Doporučené produkty:

Rizika spojená s užíváním MDMA

Pravdou je, že žádná mince nemá jen jednu stranu a MDMA není výjimkou. I když může nabídnout silné emocionální zážitky, jeho užívání není bez rizik. Mezi nejčastější problémy patří:

• Dehydratace a přehřátí – MDMA zvyšuje tělesnou teplotu a snižuje schopnost rozpoznat žízeň. Na tanečních akcích, kde lidé často tančí hodiny bez přestávky, to většinou vede k přehřátí organismus a mdlobám.
  
  
• Neurotoxicita – Dlouhodobé  užívání MDMA může poškodit serotoninové receptory v mozku a způsobit (deprese, úzkosti nebo problémy s pamětí.
  
  
• Zvýšená srdeční frekvence a krevní tlak – Pro osoby s kardiovaskulárními problémy může být MDMA smrtelně nebezpečné.
  
  
• Nekvalitní MDMA – Na černém trhu se podává převážně nekvalitní MDMA, které je znečištěno jinými syntetickými látky.

Shrnutí: Rozdíly mezi Kannou, Kavou kavou, CBD a MDMA

Na první pohled může vypadat, že Kanna, Kava kava, CBD a MDMA jsou si podobné, všechny ovlivňují naši psychiku a nabízejí úlevu od stresu či zlepšení psychického stavu. 

Nicméně každá z těchto látek má své vlastnosti a účinky, které je od sebe značně odlišují. Kanna rychle zlepšuje náladu a ulevuje tak od úzkosti a deprese. Kava kava vám zase dodá hlubokou relaxaci a jasné vnímání bez psychoaktivních účinků, čímž podporuje sociální komunikaci a meditativní stavy.

CBD, extrahované z konopí, je vyhledávané pro své protizánětlivé a zklidňující účinky, které poskytují úlevu od chronické bolesti, úzkosti a stresu bez psychoaktivních účinků. Oproti tomu MDMA, syntetická substance má své místo jak v terapeutickém využití, tak na tanečních podiích, nabízí silnou euforii, sociální zážitek a empatii. Užívání těchto látek doporučujeme konzultovat s odborníkem. 

Lidé se také často ptají 

Jaké jsou krátkodobé a dlouhodobé vedlejší účinky každé z těchto substancí?

Kanna může krátkodobě způsobit mírnou nevolnost nebo únavu, ale dlouhodobě se obvykle nepřipisují žádné vážné vedlejší účinky. Kava kava může krátkodobě vést k ospalosti nebo rozostřenému vidění a při dlouhodobém užívání vysokých dávek může poškodit játra. Konopí může způsobit krátkodobé změny v percepci, náladě a zvýšenou chuť k jídlu, zatímco dlouhodobé užívání může ovlivnit paměť a kognitivní funkce. CBD působí na tělo pozitivně, ale může krátkodobě způsobit únavu nebo průjem; dlouhodobě jsou jeho vedlejší účinky minimální. MDMA má krátkodobě stimulační účinky a může způsobit dehydrataci nebo vyčerpání serotoninu, dlouhodobé užívání může vést k emocionálním nebo kognitivním problémům.

Jak tyto látky interagují s léky na předpis nebo jinými doplňky?

Kanna může interagovat s léky ovlivňujícími serotonin a potenciálně zvyšovat riziko serotonergního syndromu. Kava kava může zesílit účinky sedativ a interagovat s léky metabolizovanými játry, což zvyšuje riziko jaterní toxicity. Konopí může ovlivnit účinnost psychoaktivních léků a zvyšovat sedativní účinky některých léků. CBD může ovlivnit metabolismus léků v játrech a potenciálně měnit jejich účinky. MDMA může interagovat s řadou léků zvyšováním kardiovaskulárního zatížení a rizika serotonergního syndromu, zejména s antidepresivy. 

Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.

Zdroje: 

VERYWELL MIND. Is Kanna Really Nature's MDMA? Here's What You Need to Know. Online. Dostupné z: https://www.verywellmind.com/news-is-kanna-really-natures-mdma-heres-what-you-need-to-know-5425954.

ALCOHOL AND DRUG FOUNDATION. What is Kava? Online. Dostupné z: https://adf.org.au/drug-facts/kava/. 

NATIONAL LIBRARY OF MEDICINE. Pharmacology of Herbal Sexual Enhancers: A Review of Psychiatric and Neurological Adverse Effects. Online. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7602496/.

NATIONAL LIBRARY OF MEDICINE. 3,4-Methylenedioxymethamphetamine (MDMA) Toxicity. Online. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538482/.

NATIONAL LIBRARY OF MEDICINE. Therapeutic Efficacy of Cannabidiol (CBD): A Review of the Evidence from Clinical Trials and Human Laboratory Studies. Online. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7880228/.

Ashwagandha není jen další bylina na pultech obchodů, je to poklad plný historie a účinků, který transformuje moderní wellness průmysl. Tato starověká bylina, známá svou schopností podporovat energii a zmírňovat stres, se dnes nabízí v mnoha formách, od osvěžujícího čaje po praktické tablety nebo prášek. Zkuste BIO ashwagandhu a zažijte, jak může zlepšit spánek, posílit imunitní systém nebo kognitivní funkce mozku.

Co je to ashwagandha?

Samotné jméno této rostliny, ashwagandha, pochází ze sanskrtu a v překladu znamená „vůně koně“. Tato metafora odkazuje na sílu, energii a vitalitu, kterou ashwagandha přináší. Užívání této byliny je spojováno s harmonizací těla a mysli, navodit pocit klidu a stability, které je v dnešní době neocenitelnou pomocí.

Ashwagandha se řadí mezi adaptogeny, zkráceně to jsou přírodní látky, které pomáhají tělu lépe zvládat stres, ať už fyzický, emocionální nebo environmentální. V minulosti byla ashwagandha podávána válečníkům, aby jim dodala odvahu a sílu před bitvou, zatímco mudrci ji používali k uklidnění mysli a podpoře meditace. V moderní medicíně se stala symbolem boje proti chronickému stresu, únavě a vyčerpání, čímž si našla cestu k lidem po celém světě.

Historie a tradice 

Máte rádi tradice a historie? Já to miluju! Musím říct, že nejvíce mě vždycky zajímá něco mystického z těchto dob. Ashwagandha není žádnou moderní novinkou. Tato rostlina má za sebou více než 3000 let dlouhou historii využívání v tradiční indické medicíně, známé jako ajurvéda. Ajurvéda „věda o životě“, je starobylý systém léčení, který se zaměřuje na uzdravování mysli a duše do hloubky. Ashwagandha zde zaujímá zásadní postavení jako jedna z tzv. „rasayan“ bylin to jsou rostliny, které omlazují tělo, posilují imunitu a prodlužují život, dnes moderně pod pojmem dlouhověkost.

TIP na článek 

Zatímco ashwagandha je jedním z nejznámějších adaptogenů, existuje celá řada dalších bylin, které mohou podpořit vaše zdraví a pomoci vám lépe zvládat stres. Pro hlubší porozumění tomu, jak adaptogeny fungují, neváhejte navštívit náš podrobný článek.

Jak se pěstuje a vypadá kořen ashwagandy

Pro milovníky botaniky se podíváme i na vzhled. Na první pohled vypadá nenápadně, je to poměrně malý keř, který dorůstá do výšky 35 až 75 centimetrů. Má drobné zelené květy a její plody jsou malé, kulaté bobule zářivě červené barvy. Listy jsou oválné, středně zelené a na dotek sametové.  Kořen této rostliny, který je hlavním zdrojem jejích léčivých vlastností, má zemité, mírně hořké aroma a je často sušen a následně zpracován na jemný prášek. A právě kořen ashwagandhy je tím nejcennější na této rostlině. Jemný prášek je vzhledem velmi podobný kratomu.

Zajímavost 

Ashwagandha, latinsky Withania somnifera, patří do čeledi lilkovitých (Solanaceae). Možná to zní překvapivě, ale jde o vzdáleného příbuzného rajčete, lilku nebo brambor. 

Ashwagandha je rostlina, která přirozeně roste v teplém a suchém klimatu. Roste především v Indii, kde je i dnes pěstována ve velkém. Kromě Indie ji najdeme v dalších částech Asie, například v Číně nebo na Blízkém východě, kde se také využívá v tradiční medicíně. Rostlina je nenáročná a dokáže přežít i v půdě s nižším obsahem živin, což z ní činí ideální plodinu pro oblasti s omezenými zdroji.

7 účinků ashwagandhy

Ashwagandha nebo „indický ženšen" či „zimní třešeň" a její účinky jsou dnes předmětem mnoha vědeckých studií, které potvrzují, co ajurvéda věděla už před tisíci lety. S čím vám může ashwagandha pomoct?

• 1. Redukce stresu a úzkosti – Ashwagandha efektivně snižuje hladiny kortizolu, známého také jako hormon stresu. Vědecké studie potvrzují, že pravidelné užívání této byliny může výrazně zlepšit duševní pohodu a snížit úzkost nebo stres.
  
  
• 2. Zlepšení kvality spánku – Máte neklidný, přerušovaný spánek nebo trpíte nespavostí? Ashwagandha podporuje produkci GABA neurotransmiterů, které napomáhají zklidnění nervového systému a rychlejšímu usínání.
  
  
• 3. Podpora energie a vitality – Zvyšuje fyzickou výdrž a pomáhá s regenerací po fyzické aktivitě. Pomůže se zlepšením fyzické síly bez ohledu na to, zda jste obtíženi či unaveni stresem. Studie publikovaná v časopise Journal of the International Society of Sports Nutrition ukázala, že pravidelné užívání ashwagandhy zlepšilo fyzickou sílu a výdrž u sportovců. Účastníci studie zaznamenali zvýšení svalové síly a zlepšení regenerace po cvičení.
  

Zajímavost

Ale ashwagandha není jen pro sportovce. I vy, pokud cítíte vyčerpání každodenním stresem, můžete pocítit její energizující účinky. Představte si, cítíte dostatek energie, aniž byste museli sáhnout po šálku kávy.

• 4. Posílení imunitního systému – Ashwagandha obsahuje withanolidy, které mají protizánětlivé a antimikrobiální účinky. Tyto složky jsou zásadní pro posílení obranyschopnosti těla proti různým infekcím a zánětlivým procesům.
  
  Studie publikovaná v Journal of Ethnopharmacology ukázala, že ashwagandha podporuje aktivitu přirozených buněk (NK buněk), které dokážou přirozeně zabíjet nádorové nebo infikované viry/buňky.
  
  
• 5. Hormonální rovnováha pro ženy i muže – U žen může ashwagandha pomoci regulovat menstruační cyklus a zmírnit symptomy menopauzy. U mužů byla prokázána schopnost zvyšovat hladinu testosteronu a zlepšovat plodnost, což potvrzuje její účinnost v podpoře hormonální rovnováhy.
  
  Studie z roku 2018 publikovaná v American Journal of Men’s Health ukázala, že muži, kteří užívali ashwagandhu, zaznamenali zvýšení hladiny testosteronu a zlepšení kvality spermatu.
  
  
• 6. Kognitivní funkce a paměť
  
  
• 7. Antioxidační vlastnosti
  

Doporučené produkty

Jak konzumovat ashwagandhu? Různé formy a jejich výhody

Rozhodli jste se tuto starověkou bylinu zařadit do svého života, možná se ptáte, jak ji nejlépe konzumovat? Dobrou zprávou je, že existuje hned několik forem ashwagandhy, takže si můžete vybrat tu, která vám nejlépe vyhovuje. 

Ashwagandha čaj

Jednou z nejtradičnějších a zároveň nejpříjemnějších forem konzumace ashwagandhy je její příprava jako čaje. Jak připravit ashwagandha čaj?

Začněte tím, že si vyberete svůj oblíbený hrnek a do něj dáte 1 čajovou lžičku (2 g) sušeného kořene ashwagandhy. Poté přidejte 250–300 ml vroucí vody. Pro preventivní užívání louhujte 10–15 minut, pro zdravotní účinek louhujte pouze 3–5 minut. 

Teplý šálek čaje 3x denně, je skvělým společníkem během chladných večerů, kdy potřebujete trochu zvolnit tempo. Pravidelná konzumace pomáhá zklidnit nervový systém, zmírnit stres a připravit tělo na klidný spánek.

Ashwagandha prášek

Druhou oblíbenou formou je ashwagandha ve formě prášku, která nabízí široké možnosti využití v každodenní stravě. Nebojte se různých kombinací, ashwagandhu můžete přimíchat do všech sladkých pokrmů, využít prášek můžete i při pečení. Jak přidat prášek do stravy?

• Smoothies – Přidejte 1 čajovou lžičku prášku do svého oblíbeného smoothie. Kombinace s banány, mandlovým mlékem a špetkou skořice vytvoří lahodný a zdravý nápoj. 
  
  
• Zlaté mléko – Tzv. „golden milk“ je oblíbený nápoj z kurkumy, mléka a dalších koření. Přidání ashwagandhy zvyšuje jeho zdravotní přínosy a podporuje relaxaci. 
  
  
• Těsto – Prášek lze přidat do těsta na muffiny, sušenky nebo domácí energetické tyčinky.

Doporučená denní dávka ashwagandhy se pohybuje mezi 300–1000 mg, v závislosti na vašich potřebách a reakcích těla. Pokud používáte prášek, začněte s 1 čajovou lžičkou denně (cca 3–5 g) a postupně zvyšujte podle tolerance a pocitu. 

Doporučené produkty

Ashwagandha tablety a kapsle 

Máte nabitý program, ráno sotva stíháte snídani a kávu si kupujete cestou? Právě pro vás jsou kapsle a tablety. Bez složité přípravy či kulinářských experimentů můžete jednoduše začlenit tuto mocnou bylinu do svého režimu. Při výběru tablet nebo kapslí je důležité věnovat pozornost kvalitě. BIO ashwagandha je pěstována bez použití pesticidů a chemických látek.

Jak si vybrat kvalitní ashwagandhu?

Jakmile se ponoříte do světa doplňků stravy, rychle zjistíte, že na trhu je nepřeberné množství produktů od různých značek, v různých formách a s různými sliby. Jak si tedy vybrat kvalitní ashwagandhu, která vám poskytne všechny své prospěšné vlastnosti, aniž byste se nechali zlákat marketingovými triky? 

• Bez chemie – Kvalitní ashwagandha by měla být bez příměsí, plnidel a syntetických barviv. Pokud na obalu vidíte složky, kterým nerozumíte nebo které nemají nic společného s bylinou samotnou, je to varovný signál.
  
  
• Certifikace GMP, ISO, USDA organic – Certifikace zaručují, že produkt byl vyroben podle přísných standardů a byl testován na bezpečnost a účinnost.
  
  
• Původ surovin – Nejlepší produkty často uvádějí konkrétní informace o původu byliny, měla by pocházet z ekologicky udržitelných farem.
  
  
• Laboratorní testování – Důvěryhodné značky provádějí laboratorní testy svých produktů na obsah účinných látek (např. withanolidů) a přítomnost kontaminujících potenciálních látek.
  
  
• Obsah withanolidů – Kvalitní produkty by měly mít standardizovaný obsah withanolidů, obvykle mezi 2,5–10 %.

BIO vs. konvenční ashwagandha – Má to smysl?

Při výběru ashwagandhy se často setkáváme s otázkou, zda stojí za to investovat do BIO certifikované varianty. Odpověď je jasná: pokud vám záleží na kvalitě a udržitelnosti, pak rozhodně ano. 

BIO ashwagandha pochází z ekologického zemědělství bez syntetických pesticidů, herbicidů a GMO. Navíc, BIO produkty podléhají přísnějším kontrolám, což zvyšuje jistotu, že dostáváte čistý a autentický produkt.

Naopak, konvenční ashwagandha může být sice levnější, ale může nést riziko kontaminace pesticidy nebo mít nižší obsah účinných látek. Při výběru konvenčního produktu je důležité zkontrolovat, zda byl důkladně testován na přítomnost nežádoucích látek (těžké kovy, plísně apod.) 

Na trhu najdeme několik ověřených značek:

• KSM-66 Ashwagandha – Patentovaný extrakt je vyráběn speciálním procesem, který zachovává přirozené složení rostliny a obsahuje 5 % withanolidů. KSM-66 je podpořen řadou klinických studií, které dokazují jeho vysokou efektivitu.
  
  
• Sensoril Ashwagandha – Tento extrakt kombinuje kořen a listy ashwagandhy, nabízí vysokou koncentraci withanolidů a je vhodnější, pokud hledáte silnější a intenzivnější účinek.
  
  
• Himalaya Ashwagandha – Produkty této značky jsou vyrobeny z BIO surovin, jsou cenově dostupné a zároveň kvalitní.

Věděli jste, že… 

V některých studiích bylo zjištěno, že ashwagandha může pozitivně ovlivnit hladinu cukru v krvi a pomoci tak při regulaci metabolismu.

Kdo by měl (a neměl) užívat ashwagandhu?

Tak jako každá bylinka má svá rizika, jinak tomu není ani u  ashwagandhy. Kdo tedy může profitovat z jejich zázračných vlastností a kdo by ji měl raději nechat na poličce?

Pro koho je ashwagandha vhodná: 

• Sportovci, kteří hledají přírodní podporu regenerace
• Lidé s problémy se spánkem nebo únavou
• Starší lidé, kteří chtějí podpořit kognitivní funkce
• Osoby trpící stresem nebo úzkostí

Kdo by se měl ashwagandhě vyhnout:

• Těhotné a kojící ženy
• Osoby s autoimunitním onemocněním
• Lidé, kteří užívají léky na štítnou žlázu

Ashwagandha je silná a účinná bylina, ale jako u každého doplňku stravy je důležité přistupovat k ní s rozvahou. Pokud máte jakékoli zdravotní potíže, užíváte léky nebo si nejste jisti, zda je tato bylina pro vás vhodná, mějte na paměti, že konzultace s lékařem je vždy tím nejlepším krokem. 

Recept na zlaté mléko s ashwagandhou

Zlaté mléko samo o sobě má bohatou historii v ajurvédské medicíně, která sahá tisíce let zpět. Jeho hlavní složka je kurkuma, která působí na tělo protizánětlivě a antioxidačně a v kombinaci s ashwagandhou vykouzlíte velmi chutný nápoj, který pohladí i vaši duši. 

Ingredience:

• 1/2 lžičky ashwagandhového prášku
• 1 šálek rostlinného mléka (mandlové, ovesné nebo dle výběru)
• 1/2 lžičky kurkumy
• Špetka skořice
• Špetka zázvoru (mletého nebo čerstvě nastrouhaného)
• Med nebo javorový sirup pro doslazení

V malém hrnci pomalu zahřívejte rostlinné mléko na střední teplotu, důležité je mléko nevařit. Do teplého mléka přidejte 1/2 lžičky ashwagandhového prášku, 1/2 lžičky kurkumy, špetku skořice a špetku zázvoru. Pro zlepšení absorpce kurkuminu, hlavní účinné složky kurkumy, přidejte také špetku černého pepře.Po přidání koření snižte teplotu na minimum a nechte nápoj jemně probublávat po dobu 3-5 minut. Tím se uvolní chutě a účinné látky z koření. Dochutit můžete medem nebo javorovým sirupem. 

V uspěchaném světě, kde stres a únava často přebírají kontrolu nad naší myslí, nabízí tato rostlina přírodní cestu k uvolnění těla i mysli. Možná je čas zpomalit a položit si otázku: Co kdyby odpověď na vaše každodenní výzvy spočívala v kořenech, které nám příroda nabízí už tisíce let? Ashwagandha vám může ukázat, jaké to je znovu najít vnitřní klid, odolnost a vitalitu.

Lidé se také často ptají 

Můžu užívat ashwagandhu každý den?

Podle odborných zdrojů je užívání ashwagandhy v krátkodobém horizontu bezpečné, ale je důležité dodržovat vhodné dávkování. Většina kapslí ashwagandhy obsahuje mezi 250 mg a 1 500 mg této byliny, proto se nedoporučuje překračovat tuto dávku.

Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.

Zdroje:

NATION INSTITUTES OF HEALTH. Ashwagandha: Is it helpful for stress, anxiety, or sleep? Online. Dostupné z: https://ods.od.nih.gov/factsheets/Ashwagandha-HealthProfessional/. 

HEALTHLINE. Health Benefits of Ashwagandha, Based on Research. Online. Dostupné z: https://www.healthline.com/nutrition/ashwagandha.

NIH. Ashwagandha. Online. Dostupné z: https://www.nccih.nih.gov/health/ashwagandha. 

NATIONAL LIBRARY OF MEDICINE. Effect of Ashwagandha (Withania somnifera) extract on sleep: A systematic review and meta-analysis. Online. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8462692/.

Pokud se zajímáte o alternativní medicínu a přírodní látky, jistě vám nemusíme představovat kratom. Možná jste ho už vyzkoušeli a nebo se na to teprve chystáte. Ale napadlo vás někdy, co si o tom myslí vaše játra? Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem, který filtruje toxiny, zpracovává živiny a ovlivňuje trávení. Zatímco někteří tvrdí, že si s kratomem poradí bez problémů, jiní varují, že jeho metabolismus může být pro organismus náročnější. Kde je pravda? V tomto článku se podíváme na vědecké poznatky o vlivu kratomu na játra, jeho metabolismus a souvislosti s trávením. Ať už kratom užíváte pravidelně, nebo užívání teprve zvažujete, informací o tom, jak vaše tělo kratom zpracovává, nikdy není dost.

Kratom a jeho metabolismus

O tom, co je to kratom a jak ho užívat jsme napsali už mnoho. Dnes se ale podíváme na to nejdůležitější, co se s kratomem děje ve vašem těle po jeho konzumaci? Hlavní aktivní složkou kratomu je mitragynin, alkaloid, který se v těle částečně přeměňuje na 7-hydroxymitragynin. Tyto látky ovlivňují opioidní receptory v mozku, čímž mohou navozovat stimulační nebo relaxační účinky v závislosti na dávce. Kromě nich kratom obsahuje desítky dalších alkaloidů, které ovlivňují jeho účinek, ale právě mitragynin je ten, který hraje hlavní roli při jeho metabolismu v játrech.

Tip na další čtení

Pokud se chcete dozvědět více o složení kratomu a účinných látkách, podívejte se na kompletní přehled alkaloidů v kratomu. S kratomem nemáte zatím zkušenosti? Doporučujeme přečíst článek: Co je to kratom, jak ho užívat a jaké má účinky?

Jak tělo kratom zpracovává?

• Vstřebávání – Po konzumaci (ať už v prášku, tabletách nebo čaji) prochází alkaloidy žaludkem a dostávají se do tenkého střeva, kde se vstřebávají do krevního oběhu. Tento proces trvá 15 až 90 minut, v závislosti na tom, zda je kratom užíván na lačno nebo s jídlem.
  
  
• Metabolismus v játrech – Jakmile se alkaloidy dostanou do krevního oběhu, játra hrají klíčovou roli při jejich rozkladu a přeměně. Enzym CYP3A4 je zodpovědný za metabolismus mitragyninu, přičemž se částečně přeměňuje na 7-hydroxymitragynin, který má silnější účinky než původní látka. Právě zde může vzniknout potenciální zátěž pro játra, zejména při dlouhodobém nebo nadměrném užívání.
  
  
• Vylučování – Po zpracování v játrech se metabolity kratomu vylučují močí, a to přibližně z 50 % během prvních 24 hodin. Zbylé množství zůstává v těle déle, stopové množství může být detekovatelné až po několik dní v závislosti na dávce a rychlosti metabolismu jednotlivce.

Tip na článek

Pokud vás zajímá více o detekci kratomu v moči nebo v krvi. Čtěte náš článek.

Játra a jejich role při užívání kratomu

Játra jsou jedním z nejvytíženějších orgánů v těle. Každý den filtrují krev, zpracovávají živiny a neutralizují škodlivé látky, které se do těla dostávají z potravy, léků i doplňků stravy. Při užívání kratomu se právě játra starají o jeho metabolismus a přeměnu účinných alkaloidů na aktivní formy.

I když se kratom často považuje za přírodní látku, neznamená to automaticky, že je pro játra zcela bez zátěže. Záleží na dávce, frekvenci užívání i individuální schopnosti těla tyto látky odbourávat.

Detoxikace a filtrace látek v játrech

Játra fungují jako hlavní detoxikační filtr těla. Každá látka, kterou přijmeme – ať už jde o potraviny, léky nebo rostlinné extrakty prochází játry, kde se rozkládá a přeměňuje na formu, kterou tělo umí využít nebo vyloučit. Tento proces probíhá pomocí enzymů a specializovaných buněk, které neutralizují toxiny a přeměňují látky na méně aktivní nebo naopak biologicky dostupnější složky.

V případě kratomu játra hrají dvojí roli. Nejenže rozkládají jeho alkaloidy, ale zároveň zajišťují, že výsledné metabolity mohou být vyloučeny z těla. Pokud však dojde k nadměrnému zatížení, například při dlouhodobém vysokém dávkování nebo kombinaci s jinými látkami, může dojít k vyšší zátěži jaterních buněk.

Kratom a jaterní enzymy – jak na něj tělo reaguje?

Metabolismus kratomu probíhá hlavně díky enzymu CYP3A4, který patří do skupiny cytochromů P450. Tento enzym je klíčový pro odbourávání mnoha látek včetně léků, hormonů nebo toxinů. Pokud je jeho aktivita narušena, například jinými látkami, které tento enzym ovlivňují, může dojít ke zpomalení nebo naopak urychlení metabolismu kratomu.

Některé studie naznačují, že při pravidelném užívání kratomu může dojít k interakcím s jinými léky, které jsou metabolizovány stejnými enzymy. To znamená, že kratom může ovlivnit účinnost některých léků nebo naopak zůstat v těle déle, než je běžné. Další faktor, který ovlivňuje reakci jater na kratom, je genetická výbava jedince. Každý člověk má jinou úroveň enzymatické aktivity, což znamená, že zatímco u jednoho člověka může být metabolismus kratomu bezproblémový, u jiného může být jeho odbourávání pomalejší a játra mohou být více zatěžována.

Správná funkce jaterních enzymů je pro bezpečné užívání kratomu zásadní. Proto se doporučuje pečovat o zdraví jater, sledovat možné příznaky přetížení a při jakýchkoli neobvyklých reakcích konzultovat užívání s odborníkem.

Doporučené produkty:

Může kratom poškodit játra? Co říkají studie?

Když přijímáme jakoukoliv látku, ať už jde o léky, alkohol nebo rostlinné extrakty jako kratom, játra se starají o její rozklad a vyloučení z těla. V souvislosti s kratomem se někdy objevují otázky, zda jeho dlouhodobé užívání může poškodit játra. Co na to ale říká věda?

Ačkoli existují studie, které zaznamenaly případy jaterních problémů spojených s užíváním kratomu, je nutné se na ně podívat v širším kontextu. Poškození jater v důsledku kratomu je vzácné a většina hlášených případů se týká lidí, kteří:

• Užívali vysoké dávky kratomu po dlouhou dobu
• Kombinovali kratom s jinými látkami, jako jsou léky na játra, alkohol nebo jiné byliny s potenciálně hepatotoxickým účinkem.
• Měli již existující jaterní onemocnění, které mohlo přispět k rozvoji komplikací.

Jedna z přehledových studií zjistila, že naprostá většina uživatelů kratomu nemá žádné negativní účinky na játra. Ve vzácných případech se však objevily příznaky jako tmavá moč, žloutenka a zvýšené jaterní enzymy, které se po vysazení kratomu vrátily do normálu. To naznačuje, že riziko je individuální a závisí na dávkování, genetice a celkovém zdravotním stavu uživatele. Je potřeba však poznamenat, že výzkum v této oblasti stále pokračuje a studií je málo, na to abychom mohli udělat plnohodnotný závěr.

Kratom vs. alkohol a léky – je riziko vyšší?

Pokud srovnáme kratom s alkoholem nebo běžně užívanými léky, vychází kratom z hlediska jaterního rizika podstatně lépe. Alkohol je prokazatelně toxický pro játra, zejména při pravidelném a nadměrném užívání. Chronická konzumace alkoholu vede k alkoholovému poškození jater, cirhóze a dalším vážným onemocněním, která mohou být nevratná. Naopak kratom neobsahuje ethanol ani jiné látky, které by byly pro játra přímo toxické. 

Věděli jste, že…

Studie publikovaná v roce 2024 zkoumala protizánětlivé účinky extraktů z kratomu. Výsledky ukázaly, že mitragynin, vykazuje dvojí inhibiční aktivitu vůči enzymům, které hrají klíčovou roli v zánětlivých procesech? Autoři studie naznačují, že by kratom mohl v budoucnu sloužit jako alternativa k nesteroidním protizánětlivým lékům (NSAID). Pro plné pochopení jeho účinků a vlivu na tělo je ale zapotřebí ještě dalších studií. 

To však neznamená, že by kratom neměl žádná rizika. Kombinace kratomu s alkoholem nebo léky zatěžujícími játra může zvýšit celkové riziko jaterních problémů. Pokud tedy užíváte kratom, je důležité ho nekombinovat s jinými potenciálně toxickými látkami a nepřekračovat doporučené dávky. To platí i pro alkohol.

Celkově lze říci, že při zodpovědném a umírněném užívání kratomu je riziko poškození jater nízké, zejména ve srovnání s alkoholem. Nicméně je vždy doporučeno konzultovat užívání jakýchkoli látek s odborníkem a dbát na individuální zdravotní stav a možné interakce s jinými látkami.

Kratom a trávení – má pozitivní nebo negativní vliv?

Kratom je známý svými stimulačními i relaxačními účinky, ale jak ovlivňuje trávení? Zatímco někteří uživatelé hlásí lepší trávení a pravidelnější vyprazdňování, jiní naopak zažívají zácpu nebo žaludeční potíže. Důvodem je, že alkaloidy v kratomu interagují s receptory v zažívacím traktu, což může u různých lidí vyvolat odlišné reakce. Jak tedy kratom ovlivňuje vstřebávání živin a střevní mikrobiom?

Vstřebávání živin závisí na správné funkci trávicí soustavy. Kratom může zpomalit peristaltiku střev, což znamená delší dobu trávení, a tím potenciálně i lepší vstřebání některých látek. Na druhou stranu jeho časté užívání může vést u některých jedinců k narušení trávicích procesů a zpomalit pohyb potravy ve střevech natolik, že dojde k zácpě. Například výzkum publikovaný v Journal of Addiction Medicine uvádí, že ze 2 867 dotazovaných dospělých uživatelů kratomu ve Spojených státech 134 (přibližně 4,7 %) hlásilo zácpu spojenou s jeho užíváním.

Pokud tedy kratom užíváte pravidelně, je klíčové dbát na dostatek vlákniny, hydratace a vyváženou stravu, aby nedošlo k narušení vstřebávání důležitých vitamínů a minerálních látek.

Doporučené produkty kratomu:

Kratom a střevní mikrobiom

Zdraví střevního mikrobiomu ovlivňuje nejen trávení, ale i imunitu a celkovou pohodu. Vědci zatím neprovedli dostatek studií, které by přímo analyzovaly vliv kratomu na střevní bakterie, ale některé alkaloidy obsažené v kratomu mají potenciální antibakteriální vlastnosti (podobně jako antibiotika). To by mohlo znamenat, že při dlouhodobém užívání může kratom mírně narušit rovnováhu střevní mikroflóry. 

Nicméně studie publikovaná v časopise Journal of the Science of Food and Agriculture v červnu 2024 zkoumala účinky vodorozpustného extraktu z kratomu (Mitragyna speciosa) na střevní mikrobiotu během in vitro fermentace lidské stolice. Výsledky ukázaly, že extrakt z kratomu podporuje růst prospěšných bakterií rodu Bifidobacterium a zvyšuje produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem, které jsou klíčové pro zdraví střev. Tyto výsledky naznačují, že vodorozpustné extrakty z kratomu by mohly být využity jako funkční složky v potravinářství na podporu specifických střevních mikroorganismů.

Jak vidíte, výsledky těchto studií jsou zatím nejednoznačné. Pokud nechcete nechat nic náhodě, kombinujte kratom s probiotiky a pestrou stravou bohatou na fermentované potraviny.

Jak minimalizovat rizika? Bezpečné užívání kratomu

Pokud chcete z kratomu vytěžit maximum bez negativních dopadů na játra a trávení, klíčová je správná dávka a vyvážený přístup. Nadměrné a dlouhodobé užívání může játrům zbytečně přidat práci, proto je dobré vědět, jak dávkovat a co dělat pro jejich ochranu.

Dávkování a frekvence užívání

Každý organismus reaguje na kratom jinak, ale obecně platí, že nižší dávky (1–4 g) mají spíše stimulační efekt, zatímco vyšší dávky (4–8 g) působí relaxačně a sedativně. Pokud kratom užíváte pravidelně, doporučujeme zařazovat pauzy, aby nedocházelo k hromadění alkaloidů v těle. Dobrým pravidlem je dodržovat poměr 6 dní užívání, 1 den pauza, nebo střídat různé odrůdy kratomu, aby nedošlo k nadměrnému zatížení metabolismu.

Věděli jste, že…

Podle Dr. Virhana Novianryho, M. Biomed, biomedicínského vědce z Univerzity Tanjungpura v Indonésii, je denní dávka kratomu do 10 g považována za bezpečnou. Stejný pohled zastává i Ondřej Tanistra, odborník na kratom a zakladatel Kratomuj.cz.

Jak podpořit zdraví jater při užívání kratomu?

Játra jsou klíčovým orgánem pro detoxikaci a správnou funkci metabolismu. Pokud užíváte kratom pravidelně, podpořte jejich zdraví stravou bohatou na antioxidanty, jako jsou vitamín C, kurkumin nebo ostropestřec mariánský. 

Hydratace je dalším zásadním faktorem – dostatečný příjem vody pomáhá játrům efektivněji zpracovávat a vylučovat metabolity kratomu. Vyhněte se kombinaci s alkoholem nebo léky, které mohou játra zatěžovat, a sledujte jakékoli změny v trávení, které by mohly signalizovat problém.

Na otázku, zda je kratom bezpečný pro játra a trávení, neexistuje jednoznačná odpověď. Většina uživatelů nemá žádné problémy, ale v ojedinělých případech může dojít k jaterním komplikacím nebo trávicím potížím, zejména při vysokých dávkách nebo kombinaci s jinými látkami. Pokud se rozhodnete kratom užívat, myslete na střídmé dávkování, pestrou stravu a dostatek tekutin. Stejně jako u jakéhokoliv jiného doplňku platí – všeho s mírou a s ohledem na své tělo.

Lidé se také často ptají

Je kratom zdravý nebo škodlivý?

Kratom může mít jak pozitivní, tak negativní účinky – záleží na dávkování, frekvenci užívání a individuální reakci těla. Při občasném a střídmém užívání může působit stimulačně, pomáhat s energií nebo relaxací. Na druhou stranu nadměrná konzumace může zatěžovat játra, ovlivnit trávení nebo vést k závislosti. Dosavadní studie nenaznačují, že by byl extrémně nebezpečný, ale jeho dlouhodobé účinky nejsou ještě plně prozkoumány.

Jak poznám negativní vliv na játra?

Mezi možné příznaky jaterní zátěže při užívání kratomu patří neobvyklá únava, žloutnutí kůže nebo očního bělma, tmavá moč, svědění kůže, nevolnost a bolest v pravém podžebří. Pokud tyto příznaky zaznamenáte, je vhodné přestat s užíváním a poradit se s lékařem.

Sdělení v tomto článku je pouze informativní a určeno ke vzdělávacím účelům. Pokud máte dlouhodobé zdravotní problémy nebo jiné potíže, měli byste váš zdravotní stav konzultovat s lékařem nebo jiným odborníkem.

Zdroje

NATURE. Dual anti-inflammatory activities of COX-2/5-LOX driven by kratom alkaloid extracts in lipopolysaccharide-induced RAW 264.7 cells [online]. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s41598-024-79229-x

PUBMED. From Kratom to mitragynine and its derivatives: physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction [online]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23206666/

PUBMED. In-vitro hepatotoxic activity of mitragynine and paynantheine isolated from the leaves of Mitragyna speciosa Korth. (Kratom) [online]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38982630/

JOURNAL OF HEPATOLOGY. Hepatotoxicity associated with kratom use: A comprehensive review. [online]. Dostupné z: https://www.journal-of-hepatology.eu/article/S0168-8278(23)00311-2/fulltext

RESEARCH GATE. The effects of Mitragyna speciosa extracts on intestinal microbiota and their metabolites in vitro fecal fermentation [online]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/381731776_The_effects_of_Mitragyna_speciosa_extracts_on_intestinal_microbiota_and_their_metabolites_in_vitro_fecal_fermentation

PUBMED. Health Effects Associated With Kratom (Mitragyna speciosa) and Implications for Healthcare Providers [online]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9130800/

PUBMED. A Case of Potential Pharmacokinetic Kratom-drug Interactions Resulting in Toxicity and Subsequent Treatment of Kratom Use Disorder With Buprenorphine/Naloxone [online]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9375773/

PUBMED. Health Effects Associated With Kratom (Mitragyna speciosa) and Polysubstance Use: A Narrative Review [online]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9130800/

PUBMED. Kratom—Pharmacology, Clinical Implications, and Outlook: A Comprehensive Review [online]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7203303/